Írán přes noc vypálil na Izrael necelých dvě stě raket. O jak velký útok jde vzhledem k velikosti íránského arzenálu?
Velký útok podnikl Írán na Izrael už v dubnu, ale ten byl jiný. Tehdy Írán použil všechny tři prvky svých útočných vzdušných sil - nejprve drony, následovaly rakety s plochou dráhou letu a vyvrcholilo to několika desítkami balistických raket. Cílem bylo zahltit izraelskou protivzdušnou obranu. Dohromady šlo až o 400 prostředků, takže současný útok byl v počtu menší.
Obě strany se z dubnového útoku poučily. Nyní Írán první dvě fáze vynechal a vypustil rovnou nejrychlejší balistické střely, aby se na to Izrael nestačil připravit. Nynější útok byl tak účinnější než ten dubnový.
Poprvé Írán také použil svou balistickou raketu středního doletu Fattáh-1. Co o ní víme?
Ze světového hlediska nejde o převratnou technologii. Když to porovnáme s raketově nejvyvinutějšími státy světa, jako je Rusko nebo Spojené státy, tak jde o podstatně horší zbraň. Jsou to dva úplně jiné světy. Z hlediska íránské výzbroje je to ale jeden z nejlepších prvků, které Teherán vyvinul. Zajímavé je, že ji Írán vyvíjel v koordinaci se severokorejským raketovým programem.
Izrael prohlásil, že většinu střel zlikvidoval. Jak přesně jejich protivzdušná obrana funguje?
Izraelská protivzdušná obrana je podle mě nejlepší na světě, což má vícero důvodů. Zaprvé se osvědčila v boji a brání relativně malé území, což je podstatně jednodušší.
A hlavní je, že se skládá ze tří vrstev. První je Železná kopule, známá také jako Iron Dome, která je účinná proti primitivním raketám s krátkým doletem, odpalovaných radikálními hnutími Hamás nebo Hizballáh. Následuje střední vrstva nazývaná Davidův prak, která zasahuje proti raketám s plochou dráhou letu nebo raketám, které mají delší než velmi krátký dosah. Třetí vrstva Šíp je velmi sofistikovaná a velmi drahá, podobným systémem disponuje jen několik málo států světa, třeba Spojené státy a Rusko. Je účinná proti mezikontinentálním balistickým raketám nebo raketám středního doletu, jako nyní poslal Írán.
Poslední vrstva je zároveň velmi nákladná, hlavně co se týká antiraket. Ve chvíli, kdy je odpálená, je podstatně dražší než útočící raketa. Izraelci proto počítají i trajektorii letu a dopadu raket. Pokud systém Šíp vyhodnotí, že dopadne někam volně do pole nebo do pouště, tak systém proti ní protivzdušnou obranu ani nepoužije a nechá ji volně dopadnout. Na tom je vidět, že se Izrael snaží fungovat efektivně i z ekonomického hlediska.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil Íránu odplatu. Jak by mohla vypadat?
Izrael má širokou škálu možností, pravděpodobné ale je, že by použil letectvo s podvěšenými raketami vzduch-země. Možný je také úder na ropná zařízení a nevyloučil bych, že by Izrael za určitých okolností mohl podniknout i úder proti íránským jaderným zařízením, protože z pohledu Izraele jde o životně důležitou věc. Izrael za žádnou cenu nechce, aby Írán do své výzbroje zařadil jadernou zbraň. Pokud by Írán měl jadernou zbraň, dnes bychom se bavili o násobně větším napětí na Blízkém východě. Třetí možností je útok na kritickou infrastrukturu a vojenské cíle.
Když v dubnu Izrael reagoval na mohutnou salvu Íránu, držel se velmi zkrátka a reagoval spíš symbolicky. Vzdušný úder, který provedl, se soustředil na jednu lokalitu, poblíž íránských jaderných zařízení, ale ne přímo na ně. Otázka je, k čemu přistoupí teď.
Má Írán účinnou protivzdušnou obranu?
Má ji, nicméně ne tak dobrou jako Izrael. Íránská protivzdušná obrana není katastrofická, ale ani nijak špičková. Írán má navíc oproti Izraeli podstatně větší rozlohu. Ochránit takhle velký stát je složitější.
Proto jsou ostatně ty nejdůležitější továrny, včetně těch na obohacování uranu, umístěny hluboko pod zemí. To je koneckonců nejúčinnější íránská protivzdušná obrana - že jsou klíčové komponenty jaderného a strategického vojenského programu umístěny hluboko pod zemí, což je těžké prorazit. Izrael ale nemůžeme podceňovat, samozřejmě by si našel možnosti, jak k nim proniknout.
Mohlo by vás zajímat: Tohle bylo jen první kolo. Na Blízkém východě číhá hrozba pro celý svět, řekla v dubnu Kalhousová (24. 4. 2024)
