Praha - Jaké byly chyby, které udělaly v Iráku americké okupační jednotky? Jaké jsou obecné problémy spojené s americkou okupací? Je možné, že se Irák v budoucnu rozdělí? Mají Američané zůstat, nebo odejít? A jak se k této možnosti staví Kurdové, šíité a sunnité?
Těmito a dalšími tématy se v rozhovoru s Aktuálně.cz zabýval poslanec a člen ekonomického výboru iráckého parlamentu Husajn Mohammed Abdulláh Džuburí, který přiletěl do Prahy jednat o možnostech českých investic v Iráku.
Husajn Džuburí je sunnita narozený roku 1950 v Saláh ad-Dínu v Iráku. Před americkou invazí bojoval proti diktátorskému režimu Saddáma Husajna. Kvůli povstání z roku 1991, na kterém se podílel, bylo zabito mnoho jeho příbuzných a on sám uprchl do Kurdistánu, kde založil stranu Irácké národní shromáždění.
Po pádu režimu Saddáma Husajna byl zvolen členem dočasného zákonodárnho shromáždění a od roku 2005 zasedá v regulérním parlamentu.
Aktuálně: Jste odpůrcem americké okupace Iráku. Jaké byly chyby, kterých se podle vás Spojené státy v Iráku dopustily?
Džuburí: Sám jste použil to slovo - okupace. Okupace je vždy špatná. Američané zabili hodně lidí a to ve všech částech Iráku. Pomohli nám ohledně bezpečnosti a při budování některých institucí. Problémem však je, že nemají zkušenosti ani s Irákem, ani se zeměmi okolo.
Nemají zkušenosti s tím, že jsou zde šíité, sunnité, neznají místní podmínky, a proto dělají chyby. Nechápou dobře ani situaci v okolních zemích, jako je Írán, Saúdská Arábie nebo Turecko. Když přišla invaze do Iráku, neřekli, že ho budou okupovat, ale že přišli pomoci. Pak tam ale zůstali.
Kdy se tedy měli Američané stáhnout?
Říkali nejdříve, že se stáhnou během šesti měsíců, ale to se nestalo. OSN pak určila, že Spojené státy a další země budou moci Irák okupovat. Stáhnout se měli už dávno, my jen doufáme, že to bude co nejdříve. Okupace je špatná věc.
Kdo znamená to „my": Kurdové, sunnité, šíité, celý Irák?
Většina sunnitů říká nahlas, že nechtějí, aby Američané zůstali, ve skutečnosti tomu je ale naopak. Kurdové nežádají oficiálně odchod. Mluví o tom především šíité. Ti říkají, že to komplikuje vztahy s Íránem, se kterými udržují šíité blízké vztahy. Írán nechce, aby tu Američané byli, mají nějaké plány v Iráku.
Proč chtějí sunnité, aby Američané zůstali?
Protože se bojí Íránu. Bojí se také toho, aby nebyl Irák rozdělen do několika částí.
Co se stane, když Američané odejdou? Mnoho lidí se bojí, že by mohla vypuknout občanská válka...
Podle mého názoru nebude žádná válka, ale kvůli bezpečnosti je třeba, aby se Američané stahovali pomalu s tím, jak budou řešeny určité bezpečnostní problémy. Když se stáhnou hned, bude to mít špatné důsledky.
Některé oblasti teď nejsou dobře zabezpečeny. Hlavním problémem je, že Američané nepracovali dobře při budování armády.
Když jdu jako běžný Iráčan po ulici a vidím amerického vojáka, co mě napadne? Budu cítit strach? Respekt? To, že jsem okupován?
Každý bude pravděpodobně cítit něco jiného, ale obecně to, že jsme okupováni. V některých částech, která byla před invazí klidná, se na něj budou především dívat jako na okupanta. Byli to Američané, kdo vyprovokoval spory mezi sunnity a šíity. Okupace je špatná.
Čím je vyprovokovali?
Zákony, které tu nechali. Prozatímní koaliční správa (CPA) Paula Bremera nás rozdělila a ustavila na úřadech kvóty pro šíity, sunnity, Kurdy. Každá z těchto skupin se pak snažila získat co největší výhody, což pokračuje dodnes.
Jak pokračují jednání SOFA o další přítomnosti vojáků USA v Iráku? Mandát OSN vyprší na konci roku a neví se, co bude dál...
Je to věc parlamentu. Když uvidí, že je třeba, aby tu zůstali déle, může to připustit. Příští rok však budou nové parlamentní volby a nový parlament - k tomu je také třeba přihlížet, pokud by tu měli Američané zůstat i po roce 2011.
Američané chtějí, abychom to rozhodli co nejrychleji a smlouvu podepsali, ale když nerozhodne tento parlament, rozhodne to příští. Můžeme prodloužit mandát OSN, nemusíme jednat o SOFA tento rok. Ale hodně věcí je už vyřešeno.
Na čem jste se s USA shodli a na čem ještě ne?
Všechny body dohody jsou tajné a nikdo neví přesně, co bylo dohodnuto, ale premiér Núrí Málikí říká, že se blížíme řešení.
Čili ani vy nevíte, co bylo dohodnuto? Kdy se to dozvíte?
Některé části jsou neoficiálně na internetu a v novinách. Pan Málikí dvakrát navštívil parlament a mluvil tu o jednáních. I jeho náměstek a šíitský viceprezident o tom zde mluvili.
Nemáte tedy pocit, že jste odstřiženi od informací...
Ne, vůbec ne.
