Podle údajů, které minulou středu zveřejnila OSN, Indie do poloviny letošního roku s jistotou překoná Čínu a bude mít téměř o tři miliony obyvatel více. Vzhledem k tomu, že Indie od roku 2011 neprovedla sčítání lidu, není snadné určit přesná čísla. Odhaduje se však, že v zemi žije přes 1,4 miliardy lidí. To je dvakrát více než celá populace Evropy.
Někteří experti na růst populace dokonce odhadují, že Indie Čínu předhonila už v polovině dubna. Čína by tak přišla o prvenství, které si držela od 50. let minulého století, tedy z dob, kdy OSN začala počet obyvatel jednotlivých zemí světa srovnávat.
Zlom přišel v loňském roce, kdy se počet obyvatel Číny poprvé od velkého hladomoru na přelomu 50. a 60. let snížil. Odborníci očekávají, že právě tento moment odstartuje delší období poklesu, který bude mít hluboké dopady na čínskou ekonomiku i zbytek světa.
Z poklesu počtu nově narozených dětí v Číně je obviňována přísná politika jednoho dítěte, která platila v letech 1980 až 2015. Rodiny, které ji porušily, byly pokutovány a v některých případech dokonce přišly o práci.
Porodnost v zemi přitom začala klesat už v 70. letech, kdy se mnoho Číňanů stěhovalo do měst a po Velkém čínském hladomoru se zvedala i životní úroveň lidí. Pro mnoho rodičů v takové situaci nebylo nutné ani výhodné, aby si pořizovali tolik dětí jako dříve.
Velmi podobný trend je vidět i v Indii, ovšem bez rázných zásahů státu k němu docházelo přirozeněji a pozvolněji. I tam ve skutečnosti růst populace zpomaluje, jen to není tak výrazné jako u souseda. Podle odhadů ale v roce 2064 nastane i v Indii podobná situace a obyvatel začne ubývat.
Na počty nově narozených dětí má vliv hned několik faktorů. Celosvětově například platí, že čím jsou ženy vzdělanější a čím lepší je jejich ekonomická situace, tím později si začnou děti pořizovat. Ty, které žijí ve městech, mají také méně potomků než ženy z venkova.
Dopad má i snížení kojenecké úmrtnosti. V Indii v posledních třiceti letech rapidně klesla o 70 procent, podle regionálních a mezinárodních standardů ale i tak zůstává vysoká. Indická kojenecká úmrtnost je vyšší než v sousedním Bangladéši, Nepálu a na Srí Lance a mnohem vyšší než v Číně.
Dlouhodobý pokles porodnosti se následně projevuje na stárnoucí společnosti. V současnosti je průměrný věk v Číně 39 let, zatímco v Indii jen 28 let. Lidé mladší 25 let tvoří více než 40 procent indické populace. Ve skutečnosti je v této skupině tolik Indů, že zhruba každý pátý člověk na světě mladší 25 let žije v Indii.
V Indii se nyní každoročně narodí více dětí než v kterékoli jiné zemi, zatímco Čína se připojila k mnoha evropským zemím, kde ročně zemře více lidí, než se narodí. Jde přitom o podstatný problém. Mladá populace znamená velký ekonomický potenciál, zatímco stárnoucí populace stagnaci i otázku do budoucna, kdo se o starší občany postará?
Pekingu se nelíbí, že se západní média tématu věnují. "Celou dobu nás pomlouvali, zatímco Čína se rozvíjela a dosáhla udržitelného a stabilního hospodářského rozvoje s obrovským počtem obyvatel," reagovala na zprávy státní čínská televize CCTV.
Asijská velmoc stále patří mezi největší světové ekonomiky. Čína ale měla loni jeden z nejhorších hospodářských růstů za téměř půl století, což podtrhuje i problémy s populací. Zůstává otázkou, zda se jí ekonomickou dominanci podaří do budoucna udržet.
Indie by naopak nyní mohla využít obrovského potenciálu mladé populace. Stojí ale před ní celá řada výzev, jako je malé zapojení žen do práce nebo nízká vzdělanost v některých regionech. Politici si nicméně situaci velmi dobře uvědomují a na změnách pracují.
Obě země spolu kromě ekonomické sféry soupeří i doslova o hraniční území. Zatímco Dillí určuje hranice své země podle rozdělení kolonistů z počátku 20. století, Peking si část z toho nárokuje. Po krátké a krvavé válce v roce 1962 byla v pohraničí vytvořena přibližně 3440 kilometrů dlouhá Linie aktuální kontroly, která by měla určovat, komu oblast náleží. Rozdělení ale často tvoří řeky, jezera nebo ledovce, a proto se přirozeně posouvá.
Mezi vojáky obou zemí dochází na této linii k potyčkám a někdy i přestřelkám. Čína sice na vyzbrojování armády posílá výrazně vyšší částky než Indie, která ale i tak zůstává hned za ní na třetím místě ve světovém žebříčku, nicméně Dillí při srovnání hrubého domácího produktu investuje více.
