reklama
 
 

Indická sonda v hodnotě boeingu dosáhla oběžné dráhy Marsu

Aktualizováno 24. 9. 2014 9:54
Mise sondy Mangalján
Indie se stala po Rusku, USA a Evropské vesmírné agentuře ESA teprve čtvrtou mocností světa, která planety dosáhla. A za zlomek ceny než předchozí státy.

DillíIndická sonda Mangalján po desetiměsíčním putování vesmírem úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu a zapsala se tím do historie.

Indie se totiž stala první asijskou zemí, která rudé planety dosáhla, a zároveň prvním státem, jemuž se to povedlo na první pokus.

Navíc za zlomek nákladů, jež na obdobný projekt vynaložili Američané i Rusové.

Dnes se píše historie. Překonali jsme hranice lidské podnikavosti a představivosti. Indie dokázala dosáhnout Marsu. Gratuluji vám všem v celé zemi.

Projekt vyjde na "pouhých" 74 milionů dolarů (zhruba 1,6 miliardy korun), tedy polovinu ceny jednoho boeingu typu Dreamliner. Vzhledem k tomu, že Mangalján (v hindštině Marťanská vesmírná loď) nemá o nic menší ambice než Curiosity za 2,5 miliardy dolarů (tedy najít na Marsu život), se jedná o úctyhodnou finanční úsporu.

"Dnes se píše historie. Překonali jsme hranice lidské podnikavosti a představivosti. Indie dokázala dosáhnout Marsu. Provedli jsme naše zařízení cestou, po níž se vydalo jen málo odvážlivců před námi. Gratuluji vám všem v celé zemi," prohlásil ve středu indický premiér Naréndra Módí.

Na 780 milionů kilometrů dlouhou pouť se indická sonda vydala na začátku prosince loňského roku. Devět měsíců nato se Indie stala po Spojených státech, Rusku a Evropské unii čtvrtou mocností, jež Marsu dosáhla.

Mise byla pro Dillí prestižní hlavně kvůli vesmírnému soutěžení s Čínou, jejíž pokus vyslat kosmickou loď Jing-chuo 1 k rudé planetě ztroskotal v roce 2011 na technických problémech.

Na oběžné dráze bude mít sonda za úkol pomocí svých pěti přístrojů po dobu nejméně šesti měsíců studovat atmosféru Marsu, jakožto i jeho topografii a nerostné složení. Především má hledat důkazy o výskytu metanu, jehož přítomnost může naznačovat, že na nejbližším sousedovi planety Země byly nebo jsou vhodné podmínky pro život.

autoři: Petr Jemelka, ČTK | 24. 9. 2014 7:44

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama