Berlín - Světová finanční krize a válka s terorismem vymetly pokladnu nejenom v případě US Army. Špatně je na tom také bundeswehr.
Spolkový ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg, jmenovaný za konzervativní Křesťanskosociální unii (CSU), musí hledat úspory, kde se jenom dá.
Zejména, když na škrty tlačí jeho kolega z rezortu financí Wolfgang Schäuble, člen koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU). Ten by v rozpočtu do roku 2014 rád ušetřil osmdesát miliard eur, což je přibližně letošní nové zadlužení Spolkové republiky. Desetina této částky má jít na konto armády.
Guttenberg předložil v uplynulých týdnech celkem pět scénářů restrukturalizace branných sil. Narazil ale jak u koaličních liberálů ze Svobodné demokratické strany (FDP) a opozičních sociálních demokratů, tak i u velení bundeswehru.
Základem Guttenbergovy reformy má být totiž postupné odbourání branné povinnosti a radikální snížení početních stavů armády.
A to ze současných 252 na 165 tisíc mužů. Pouze 7500 vojáků by přitom podle jeho představ sloužilo ve speciálních jednotkách schopných okamžitého nasazení v zahraničních misích, přičemž by se délka služby pohybovala od dvanácti do čtyřiadvaceti měsíců.
S tím armádní velení nesouhlasí a tvrdí, že základem profesionální armády by mělo být nejméně třicet tisíc dobře vycvičených mužů. V tom se bundeswehr shoduje se sociálními demokraty, FDP i částí CDU.
Suchá houba
Guttenberg, devětatřicetiletý právník a příslušník šlechtické rodiny, která svým majetkem patří mezi tři sta nejbohatších v Německu, chce rovněž zjednodušit velicí struktury branných sil a uzavřít velkou část ze čtyř stovek kasáren využívaných armádou.
Branná povinnost by podle něj měla zůstat zachována a snižena se současných devíti na šest měsíců. V polovině příštího roku by však byla jeji platnost "pozastavena".
Právě otázka branné povinnosti, zavedené někdejším bavorským premiérem a spolkovým ministrem obrany Franzem Josef Straussem v roce 1956, je pro armádu tabu.
Sociální demokraté poukazují na to, že v bundeswehru stoupá nejistota a zdůrazňují, že se armáda "nesmí stát prostředkem rozpočtových hrátek" v rámci vládní koalice.
A plukovník Ulrich Kirsch, předseda německého Svazu branných sil, zpochybňuje Guttenbergovo tvrzení, že svými škrty ušetří až osm miliard eur. "Je to jako když zmáčknete suchou houbu," řekl v rozhovoru pro rozhlas. "Nic z ní nevyteče."
Otazník nad dobrovolníky
Velkou skepsi vyvolává až přílišný optimismus ministra, který se domnívá, že jen pobídky a zvýhodnění, jako je kupříkladu lepší důchodové zabezpečení či možnost udělat si u bundeswehru zdarma řidičský průkaz, zajistí armádě příliv dobrovolníků.
Když byla v Německu zavedena alternativní vojenská služba, většina branců zvolila práci v nemocnicích či pečovatelských domech.
S podobným problémem se ostatně potýká Pentagon poté, co pozastavil platnost zákonna o branné povinnosti.
Podobně, jako se kdysi mladým Američanům nechtělo nesmyslně umírat ve Vietnamu a hledali útočiště na studiích či odcházeli za hranice země, nechce se jim ani dnes nesmyslně umírat v Iráku či Afghánistánu.
Americká armáda tak ustavičně čelí nedostatku rekrutů a naléhá na spojence z NATO, aby do boje s al-Káidou posílali své vlastní vojáky.
Profesionální armádu má dnes 23 z 28 členských zemí Severoatlantické aliance a 21 ze 27 států Evropské unie.
