Berlín - Jedna evropská vláda za druhou předepisuje státním financím, notně otřeseným hospodářskou krizí z let 2008-2009, ozdravnou kůru. Recept je všude stejný. Škrtá se ve výdajové stránce rozpočtu.
A to ve většině případů znamená omezit sociální výdaje a propustit část zaměstnanců veřejného sektoru. Po Řecích, Britech, Italech a Španělech teď došlo také na Němce.
Kabinet křesťanskodemokratické kancléřky Angely Merkelové v pondělí ohlásil úsporná opatření, s jejichž pomocí chce v příštích šesti letech vylepšit bilanci státní pokladny o 80 miliard eur.
Nejsilnější ekonomika v Evropě na tom není ve srovnání s ostatními zeměmi nijak zle. Německo ale přesto musí šetřit, aby znovu začalo plnit maastrichtská kritéria. A hlavně, aby postupně nesklouzlo do spirály neustále narůstajících státních dluhů.
Odbory a levicová opozice plány konzervativně-liberálního kabinetu ostře kritizují. Poukazují na fakt, že úsporný balíček se dotkne především rodin s dětmi, nezaměstnaných a sociálně slabých.
A jedním dechem dodávají, že k rekordnímu nárůstu dluhu přispěly také desítky miliard eur, které loni Merkelová, tehdy ještě v koalici se sociálními demokraty, použila na sanaci německých bank a firem.
To, aby byl úsporný program sestaven "spravedlivěji" ale požaduje také konzervativní bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU).
Platit budou "obyčejní lidé"
Dvě miliardy chce spolkový kabinet získat tím, že sebere státní příspěvek na důchodové pojištění dlouhodobě nezaměstnaným osobám. Půl miliardy zkrácením rodičovských příplatků.
Osm set milionů eur hodlá do roku 2014 Merkelová ušetřit tím, že propustí 15 tisíc státních úředníků. Krátit se letos mají i úřednické platy a odpadnou také vánoční prémie.
Šéf odborové centrály DGB Michael Sommer tvrdí, že 12 miliard eur by mohl spolkový rozpočet v příštích letech "lehce" získat zdaněním největších majetků, šest miliard uložením dědické daně pro bohaté a dvanáct miliard zdaněním finančních trhů.
Ty především jsou opozici trnem v oku.
"Spolková vláda se neodvážila zdanit burzovní spekulanty," prohlásila v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Norddeutscher Rundfunk generální tajemnice Sociálně demokratické strany Německa (SPD) Andrea Nahlesová. "Obyčejní lidé musí znovu nahrazovat to, co prošustrovali ti, co se zjevně pouštěli do příliš velkých rizik."
Koalice Křesťansko-demokratické strany (CDU) a SPD použila na úvěry a státní záruky bank a firem, které se kvůli krizi dostaly do finančních těžkostí, 115 miliard eur.
Merkelová tvrdí, že se tím podařilo zachránit 200 tisíc pracovních příležitostí.
Loni se státní zadlužení v Německu vyšplhalo již na 1,76 bilionů eur a činí nyní 73,2 procenta hrubého domácího produktu země.
Zeštíhlí i Bundeswehr
Peníze do státní kasy chce ale vláda Merkelové získat také jinde.
Mohutně má zeštíhlet Bundeswehr, který by měl v příštích letech příjít o čtyřicet tisíc vojáků z povolání a celkově sníží své početní stavy ze čtvrt milionu na 150 tisíc vojáků.
Seškrtány budou také výrobní programy nových námořních fregat, tanků a dopravních letounů. Zcela zrušit se má vývoj bezpilotního letounu Saateg. V příštích šesti letech by tak ministerstvo obrany ušetřilo každoročně 1,3 miliardy eur.
Finanční trhy sice Merkelová nezdaní, přesto ale budou muset banky přispět dvěma miliardami eur do fondu, jenž bude sloužit jako rezerva pro případ, že by se některá z nich dostala do potíží.
Více jak dvěma miliardami přispějí do rozpočtu energetické koncerny těžící z předchozího vládního rozhodnutí, na jehož základě byla prodloužena životnost některých bloků jaderných elektráren.
Na daně nesáhneme
Zvyšovat se zato nebudou daně. Alespoň prozatím. Proti byla zejména koaliční Svobodná demokratická strana (FDP) ministra zahraničí Guida Westerwelleho.
"FDP nepřípustí ani vyšší daň z příjmu, ani nárůst daně z přidané hodnoty, ani navýšení solidárního příspěvku (pojištění pro případ nezaměstnanosti)," tvrdí předsedkyně stranické frakce ve Spolkovém sněmu Birgit Homburgerová.
Opačného mínění je CSU, která minulý týden smetla se stolu reformu zdravotnictví předloženou liberály.
"Celková zátěž musí být rozdělena rovnoměrněji mezi chudé a bohaté," požaduje šéf hospodářské komise strany Kurt Lauk. A předseda zemské frakce CSU Hans-Peter Friedrich hovoří na rovinu o nezbytnosti zvýšit daně u příjmů, které leží výrazně nad spolkovým průměrem.
V Bundestagu vláda svůj úsporný balíček zřejmě prosadí. Horší to bude ve Spolkové radě, kde ztratila většinu poté, co CDU a FDP prohrály volby ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Vládní koalici začínají navíc padat preference. Loni ve volbách získali liberálové 14,6 procenta, teď jim průzkumy přisuzují šest procent voličské přízně.
Poněkud ztratila i CDU, zatímco SPD získala zpět téměř všechny voliče, jež ztratila, a podporuje ji nyní 28 procent respondentů. Další nárůst popularity zaznamenali rovněž Zelení, kteří mají podporu 14 procent voličů.
