Kaja Kallasová si získala respekt v Evropě díky svému nekompromisnímu postoji k Rusku. Ještě v červnu v Bruselu čelila otázkám, zda by chtěla nahradit Jense Stoltenberga, kterému příští rok skončí mandát generálního tajemníka Severoatlantické aliance. "Máme spoustu skvělých uchazečů o tuto funkci," nechala tehdy dotaz bez jasné odpovědi.
Nyní ale není ani jisté, jestli se udrží v čele estonské vlády. Od srpna čelí stále rostoucímu tlaku, protože na veřejnosti se objevila informace, že její manžel Arvo Hallik spoluvlastnil logistickou společnost, která pokračovala v podnikání v Rusku i po loňském 24. únoru, kdy prezident Vladimir Putin spustil invazi na Ukrajinu.
Manželé Kallasovi tvrdí, že firma Stark Logistics pomáhala jiné estonské společnosti AS Metaprint ukončit obchody v Rusku, připomíná stanice ERR. Brzy se ale ukázalo, že obě firmy mají stejného většinového akcionáře, kterým je Hallikův obchodní partner Martti Lemendik. Estonský deník Eesti Päevaleht následně koncem srpna uvedl, že společnost AS Metaprint od začátku války do loňského listopadu prodala do Ruska zboží za 17 milionů eur.
Lídr estonské opozice Urmas Reinsalu prohlásil, že "nevidí jinou možnost" než rezignaci premiérky. Kallasová vede Reformní stranu, která vládne spolu se sociálními demokraty a liberální stranou Estonsko 200.
Doma spolu o podnikání nemluvíme
"Jedná se o hon na čarodějnice ze strany opozice. Je to záminka, jak ztrácet čas v parlamentu a bránit našemu progresivnímu programu," reagovala premiérka v rozhovoru pro britský list The Guardian. Kallasová se hájí tím, že její manžel není veřejnou osobou a že ona sama nemůže nést odpovědnost za jeho obchodní aktivity. Prohlásila také, že doma s ním o podnikání nemluví.
V rozhovoru pro veřejnoprávní televizní stanici ERR pak Kallasová připomněla podobnost s kauzou manželky britského premiéra Rishiho Sunaka. V jejím případě se loni zjistilo, že pobírá dividendy ze svého podílu ve společnosti Infosys, která stále působí v Rusku.
Sunak tehdy na zprávy reagoval prohlášením, že obchodní záležitosti jeho manželky nejsou předmětem veřejného zájmu. Mluvčí Downing Street k tomu dodal, že premiérova žena "ani nikdo z její rodiny se nijak nepodílí na provozních rozhodnutích společnosti".
Bývalá právnička Kaja Kallasová opakovaně označila ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a kritizovala Francii nebo Německo za příliš vlažný přístup k rozšiřování NATO. Tato její pozice je podle tisku nyní otřesena.
Napětí ve vládě
Premiérku veřejně pokáral i estonský prezident Alar Karis. Uvedl, že skandál poškodil důvěru v politiku a zpochybnil "důvěryhodnost estonského státu".
Koaliční strany zatím Kallasovou veřejně podporují, ale i u nich se objevují první náznaky nespokojenosti. Předseda sociálních demokratů a ministr vnitra Lauri Läänemets řekl, že premiérka musí nastolit důvěru a že má situaci ve svých vlastních rukou.
Jeho stranický kolega a poslanec Raimond Kaljulaid, dřívější premiérčin příznivec, naopak prohlásil, že neví, zda bude předsedkyni vlády dál podporovat. "Zdá se, že to bude jeden z největších skandálů v naší nedávné historii," prohlásil. "Premiérka to svými výroky nezlepšila. Situaci nezvládla. To mě znepokojuje," upozornil.
Estonské agentury Norstat a Turu-uuringute ještě v srpnu provedly průzkum veřejného mínění, v němž zjišťovaly, zda by Kallasová měla v souvislosti se skandálem odstoupit. Sedmapadesát procent respondentů se domnívá, že ano.
To ale politička nemá v úmyslu. Kallasová dál spoléhá na podporu své strany a chce se znovu ucházet o funkci předsedkyně partaje v pravidelných stranických volbách letos na podzim. "Některý den je to lepší, jiný horší. Nejsem herečka a je to záležitost, která se mě osobně dotýká. Proto jsem často emotivní a možná se nevyjadřuji dobře, ale budeme se více snažit," dodala premiérka.
