Brusel - Rozhovory týkající se znovusjednocení Kypru se vlečou a reálně hrozí, že zcela zkolabují a ostrov, který v roce 1974 rozdělil prořecký puč a turecká invaze, sjednocen nebude.
V rozhovoru pro list Financial Times to prohlásil prezident Severokyperské turecké republiky Mehmet Ali Talat.
„Je to poslední šance pro řešení," prohlásil sedmapadesátiletý politik považovaný za zástupce umírněného křídla kyperských Turků. „Čas nehraje ve prospěch řešení. Kolik marných pokusů budeme muset ještě učinit?"
Pesimistický optimista Talat
Základním problémem, na kterém předchozí rozhovory vždy vázly, byla otázka majetku kyperských Řeků v turecké části Kypru. Poté, co turecká armáda obsadila severní část ostrova, kyperští Řekové prchli na jih a sever začali obsazovat přistěhovalci Turecka, kteří zabrali opuštěné nemovitosti Řeků.
Zvolení nového řeckokyperského prezidenta v únoru minulého roku obnovilo naděje, že ke sjednocení dojde. Dimitris Christofias je na rozdíl od svého předchůdce silným zastáncem spojení obou částí a navíc ho pojí s Talatem přátelské pouto. Tím překvapivější jsou nynější Talatova slova.
„Jsem optimista, ale celkově nejsem spokojen s rychlostí, kterou se rozhovory ubírají. Pokud nejsou schopni najít řešení Talat a Christofias, dva vůdci podporující sjednocení, kdo je najde? Proto říkám, že toto je poslední možnost."
Rozdělený Kypr:
15.7.1974 - neúspěšný puč v jižní (řecké části), který měl ostrov připojit k Řecku, je podporován Athénami. O pět dní později podniká invazi turecká armáda a zabírá severní třetinu ostrova.
15.11.1983 - po devíti letech bezvýsledného vyjednávání o sjednocení je vyhlášena Severokyperská turecká republika
23.4.2002 - je otevřen první hraniční přechod mezi severem a jihem
24.4.2004 - Kyperští Řekové odmítají sjednocovací plán OSN a o týden později vstupují do EU. Kyperští Turci plán přijímají, ale do EU přijati nejsou.
O majetku ani muk
I nyní je otázka řeckého majetku zásadním bodem sporu. Podle Talata jsou pozice obou prezidentů tak rozdílné, že se tomu ještě vůbec nezačali věnovat. A to jednání probíhají už 12 měsíců.
Tureckokyperský vůdce však upozornil, že došlo k pokroku v ekonomických i justičních otázkách, stejně jako ve věci, jakým způsobem by měly obě komunity sdílet odpovědnost týkající se členství v EU.
Součástí sedmadvacítky je zatím pouze řecká část, která tam vstoupila po kolapsu mírového plánu OSN roku 2004, jenž v referendu prošel pouze v turecké části. Protože však Severokyperskou tureckou republiku uznává pouze Turecku, vstoupili následně do EU jen Řekové.
Rusové a Francouzi nadržují Řekům
Vyřešení kyperského problému by posílilo bezpečnost v Evropě, i po více než třiceti letech od turecké invaze se jedná o jedno z nejproblematičtějších míst kontinentu a hranici uprostřed rozděleného ostrova stále hlídají vojáci OSN. Také by to markantně zlepšilo pozici Turecka ucházejícího se o členství v EU.
Podle Talata by rozhovorům probíhajícím pod patronací OSN napomohla větší neutralita některých členů rady bezpečnosti OSN. Například Ruska a Francie.
„Hrají dost negativní roli. Nejsou nestranní. Nadržují kyperským Řekům," řekl Financial Times Talat, který naopak pochválil Velkou Británii a Německo.
