Londýn/Brusel - Referendum o případném vystoupení z Evropské unie čeká Velkou Británii až příští rok.
Už nyní se ale dotýká tisíců lidí - Evropanů ve Spojeném království i Britů mimo jeho území -, kteří proto usilují o druhé občanství. A druhý pas.
Bojí se totiž nejistoty a věří, že pokud se Londýn od Bruselu skutečně nakonec odpoutá, dvojí občanství by jim mohlo usnadnit život, píše server The Guardian, který provedl průzkum mezi 1200 lidmi, z nichž většina si právě měnila občanství nebo usilovala o dvojí státní příslušnost.
"Nejhorší je ta nejistota"
"Nejhorší je ta nejistota," vysvětluje Němka Stephanie Zihmsová, která bydlí ve skotském Edinburghu. "Každý mluví o Brexitu z pohledu velkých ekonomických nebo politických aspektů. Nikdo neuvažuje nad tím, co by to mohlo pro mnoho lidí znamenat z pohledu jednotlivce," míní akademička původem z Brém.
"Můj život je teď tady. Budu potřebovat vízum, abych mohla navštívit svoji rodinu? Minimální počet bodů, abych mohla pracovat? Nikdo to nedokáže říct," načrtává svoje obavy.
Spojené království by bylo první zemí opouštějící evropské uskupení, všechny praktické důsledky tak zatím není de facto ani možné specifikovat, mnohé z nich zatím nemají jasnou podobu. Už teď se jich ale hrozí nejméně 2,4 milionu občanů EU ve Spojeném království a dva miliony Britů roztroušených po Evropě. Právní úpravy by přitom mohly zabrat i několik let - vzájemná legislativa se tvořila celá desetiletí, připomíná server.
"Pamatuji si, že jsem psala kamarádovi: pokud se Ukip (euroskeptická britská strana – pozn. red.) dostane k moci, mohla bych se dostat do potíží," vzpomíná žena, která do Velké Británie přišla coby studentka před jedenácti lety a jejím dlouholetým partnerem je rodilý Brit. "Dnes už to ale opravdu není legrace. Jakmile budu připravená, půjdu si napsat test a požádám o občanství. Doufám, že už v září," doplnila.
Jak to bude s daněmi? Majetkem? Vízy?
Zásadních nejistot, které evropští přistěhovalci ve Velké Británii sdílejí, je přitom několik.
Bojí se, co bude s pracovními povoleními. Zda dojde k odstoupení od vzájemných dojednání ve zdravotnictví či k omezením pro studium a podnikání. Zda se nezvýší daně nebo nezmění podmínky vlastnictví majetku v cizině. Nevědí, jak to bude vypadat s převodem peněz mezi státy, zahraničními důchody nebo jak dlouhé budou fronty na letištích.
Stát se občanem Spojeného království přitom není nijak levná záležitost. Čtyřiačtyřicetiletý Ital Fabrizio Fazzini požadovaný test "Život ve Spojeném království" už splnil, o občanství chce požádat v roce 2016. Celý proces bude jeho – a jeho čtyřčlennou rodinu – stát okolo 3500 liber (asi 132 000 korun).
Nejčastějším procesem získání občanství je tzv. zdomácnění (angl. naturalisation - pozn. red.) čili "obyčejné" udělení občanství, kdy člověk musí splnit řadu kritérií. Žadatel musí být starší 18 let a "dobrého charakteru" (tzn. bez závažného kriminálního záznamu apod). Dále musí splnit jazykové a znalostní zkoušky a v království žít nejméně pět let. Kompletní požadavky jsou k dohledání na internetových stránkách britské vlády.
Starosti mají i Britové roztroušení po Evropě
Starosti ale mají i Britové za hranicemi. Wendy Jointová žije ve Francii, dnes už coby žena v důchodu. Obává se o svou budoucnost, protože francouzské zdravotnictví je závislé na dohodách v rámci EU. Na tom, že bude i nadále dostávat britskou státní penzi.
"Pokud Británie vystoupí z EU, bude si muset dojednat vzájemné dohody s Francií a dalšími státy EU ohledně pokrytí zdravotnických služeb pro občany Spojeného království," svěřila se serveru The Guardian.
Zajímavou skupinu pak tvoří Britové, kteří mají mezi předky Iry – a tak zkouší žádat o irské občanství, aby jim pas EU zůstal i v případě, že by Londýn z Unie vystoupil.