Istanbul - Prezident Porošenko nazval sobotu 3. listopadu "historickým dnem" pro Ukrajinu a dodal, že podepsaný dokument umožní definitivní osamostatnění tamních pravoslavných věřících od staleté nadvlády moskevského patriarchátu. Jeho hlavní představitel, ruský patriarcha Kirill II. označil už dříve tento krok za "překročení červené linie" a "legalizaci rozkolu". S konstantinopolským patriarchátem následně Moskva kvůli sporům o ukrajinské pravoslavné přerušila veškeré oficiální kontakty.

"Dohoda, kterou jsme dnes podepsali, vytváří veškeré podmínky pro to, aby proces (osamostatnění) proběhl přesně podle pravidel pravoslavné církve," prohlásil v sobotu v Turecku ukrajinský prezident. 

Související

Bitva církví: Ruské pravoslaví ruší kvůli Ukrajině styky s patriarchou Bartolomějem

Podle kyjevského pravoslavného patriarchy Filareta bude nyní nutné sjednocení všech tří pravoslavných církví, fungujících paralelně v zemi: ukrajinské pravoslavné církve kyjevského patriarchátu, ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu a ukrajinské pravoslavné autokefální církve. Filaret už v říjnu před novináři v Kyjevě slíbil, že se tak stane "v nejbližší době". Výsledkem má být i zvolení společného církevního představitele, kterému Konstantinopol předá i příslušný dokument o osamostatnění.

Ukrajinská větev pravoslavné církve, která se v devadesátých letech minulého století jednostranně odtrhla od moskevského patriarchátu, usilovala o autonomii již dlouho, ale bezvýsledně. Právo udělovat tzv. autokefalii má pouze konstantinopolský patriarcha Bartoloměj sídlící v tureckém Istanbulu. Ten se letos v říjnu rozhodl vyjít požadavkům Kyjeva vstříc.

Konstantinopolský patriarcha není absolutní hlavou pravoslavné církve a v hierarchii nemá postavení srovnatelné s římskokatolickým papežem. Udělování církevní autonomie nicméně v pravomoci má. Moskevský patriarchát, který proti udělení autonomie Kyjevu ostře protestuje, má nicméně v pravoslavném světě mimořádný vliv, protože v Rusku se k pravoslaví hlásí největší počet věřících.