Havel v Bruselu polemizoval s Klausem. Sklidil aplaus

Martin Novák Martin Novák
11. 11. 2009 15:58
Bývalého prezidenta si europoslanci pozvali u příležitosti dvacátého výročí pádu komunismu
Václav Havel při svém vystoupení před europoslanci v Bruselu.
Václav Havel při svém vystoupení před europoslanci v Bruselu. | Foto: Reuters

* Český exprezident nepřímo kritizoval euroskeptické názory Václava Klause * Vyzval EU, aby pomáhala v boji proti totalitě v jiných zemích * Komuńismus se snad už nikdy nevrátí, řekl havel v úvodu

Brusel - Václav Havel zahájil v Bruselu dvoudenní zasedání Evropského parlamentu, ačkoliv není europoslancem či aktivním politikem. Bývalého českého prezidenta a odpůrce komunistického režimu si europoslanci pozvali u příležitosti dvacátého výročí pádu totality ve střední a východní Evropě.

Havla představil šéf Evropského parlamentu Jerzy Buzek jako jednoho z hrdinů roku 1989 a "člověka, který se nikdy nepoddal." Českého exprezidenta přivítal bouřlivý potlesk.

Pak Buzek uvedl dramatickou hudbou doprovázený krátký film, který chronologicky mapoval události roku 1989. Europoslanci ho mlčky sledovali. Buzek připomněl Havlovo čtyřleté věznění. "Václav Havel byl hlavní hnací silou Charty 77," dodal předseda Evropského parlamentu.

"Komunismus vládl poprvé a doufejme, že naposledy," řekl v úvodu Havel. "Na tak překvapivě rychlý pád želené opony jsme nikdo nebyl připraven. Bylo by to proti přírodě," dodal.

S předsedou Evropského parlamentu Jerzym Buzkem.
S předsedou Evropského parlamentu Jerzym Buzkem. | Foto: Reuters

"Byl to konec bipolárního rozdělení světa. Leckdo měl dojem, že už bude klid a svět bude jen vzkvétat. Nestalo se to, dějiny neskončily. Výročí má být výzvou k úvahám o budoucnosti," míní český exprezident.

Podporovat dál boj proti totalitě

"Je třeba být solidární se všemi, kdo dnes kdekoliv čelí autoritativním či totalitním režimům," vyzval Havel Evropu. Sál na jeho slova reagoval potleskem.

 

"S politikou appeasementu má Evropa neblahé zkušenosti," uvedl dále. Vyzval pak k podpoře lidí, kteří se stavějí proti režimu v Bělorusku, Barmě, Íránu či Severní Koreji.

 

Brzy se ale jeho řeč stočila na Evropskou unii, kde nepřímo a na dálku polemizoval s Václavem Klausem.

 

"Debaty o Lisabonské smlouvě se točí kolem otázky, v jakém vzájemném poměru mají být suverenita státní a evropská. Odpověď je jasná: Měla by se doplňovat. Cítím-li se Evropanem, neznamená to, že se necítím být Čechem. Evropa je vlast našich vlastí."

 

"Integrační proces musí pokračovat. Je to v bytostném zájmu Evropanů," řekl Havel.

 

Hájil také listinu základních práv EU z níž si Česká republika na přání prezidenta Václava Klause vyjednala výjimku.

 

"Považoval bych za skvělé, kdyby někdy v budoucnosti existovala tenká, srozumitelná a čtivá Evropská ústava, které by rozuměly i děti ve škole, a všechno ostatní - což jsou dnes už tisíce stran - by byly jen její přílohy. Organickou součástí či přímo první částí takové ústavy by samozřejmě musela být Listina základních práv jako text, který formuluje hodnoty či ideály, k nimž se Unie upíná, s nimiž se snaží být v souladu, které má při svých rozhodováních na mysli," uvedl v projevu.

 

V Bruselu nejsou cizáci

 

"Dělení na nás a na ty z Bruselu, kteří nám chtějí ublížit, je nepochopením integračního procesu. Jsme na jedné lodi a ta má dobrý směr, dokud všichni pasažéři ponesou sdílenou odpovědnost a nebudou hrát sami za sebe."

 

Potlesk si také vysloužil za názor, že Evropský parlament by měl mít více pravomoci a naopak by neměl být "drahou ozdobou" Evropské unie.

V 15:00 jsem podepsal Lisabon, řekl Klaus. Ale při podpisu se fotit nechtěl.
V 15:00 jsem podepsal Lisabon, řekl Klaus. Ale při podpisu se fotit nechtěl. | Foto: Ludvík Hradilek

 

„Vedle Evropského parlamentu by však podle mého mínění mohlo časem vzniknout jiné, menší těleso, do něhož by volily ze svých řad zástupce národní parlamenty, přičemž všechny členské státy by byly zastoupeny stejným počtem svých členů. Takovým či podobným způsobem by bylo možné vyřešit dvě věci najednou: za prvé by se odstranil pocit vyskytující se v různých národních parlamentech, že jsou vyřazeny z evropského rozhodování. Za druhé by se dosáhlo toho, že by tu byl přeci jen jeden unijní orgán, který by zaručoval naprostou rovnost všech členských zemí", dodal.  

           

Havel v EP po devíti letech

Havel vystoupil naposledy na půdě Evropského parlamentu ještě jako český prezident před devíti lety. Tehdy však mezi zákonodárci ještě nebyli zástupci Česka. Do Evropské unie Česká republika vstoupila až v roce 2004.

Letos 19.února měl projev v europarlamentu současný český prezident Václav Klaus. EU označil za příliš regulovanou a odtrženou od občanů členských zemí. Někteří poslanci na protest proti jeho názorům bučeli nebo sál opustili.

Zasedání Evropského parlamentu v Bruselu se ale má věnovat také aktuálním událostem. Mezi nimi i výsledkům summitu, na kterém si Česká republika vymohla výjimku z listiny základních práv EU a v důsledku toho pak prezident Václav Klaus podepsal jako poslední v Evropské unii Lisabonskou smlouvu.


 

 

Právě se děje

před 17 minutami

Horská služba v Krkonoších varuje před náledím, hrozí také silný vítr

Horská služba Krkonoše varuje ve výškách nad 1000 metrů nad mořem před zledovatělým terénem. V Krkonoších platí druhý, mírný stupeň lavinového nebezpečí z pěti, uvedla krkonošská horská služba.

Na hřebenech hor hrozí silný vítr, v nárazech může dosahovat rychlosti až 70 kilometrů v hodině, informovali meteorologové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy