Analytici z Datlabu se dlouhodobě věnují mapování skutečných majitelů firem, kteří jsou z různých důvodů často skryti za řetězcem fiktivních společností. Na ně se zaměřili i v případě veřejných tendrů v EU po ruské invazi. 

Využili při tom speciální software, který mapuje majetkové vazby napříč více než stovkou států a napojuje je na veřejné zakázky. Odhalili tak i skryté vazby na lidi na sankčním seznamu EU.

Datlab tak například zjistil, že tito lidé po celé EU spoluvlastní 9443 firem. Dalších třicet tisíc v Evropě působících společností je pak ovládaných z Ruska. Nejméně 242 z nich přitom stále dostává veřejné zakázky a od zavedení sankcí získaly v tendrech 2,5 miliardy eur. 

Objem zakázek tím oproti roku před invazí a navzdory přijetí deseti balíčků protiruských sankcí vůbec neklesl. "Naše čísla ukazují, že sankce neměly v oblasti veřejných zakázek měřitelný dopad," uvedl ředitel Datlabu Jiří Skuhrovec.

Jako možné vysvětlení čeští dataři nabízejí reálný odliv ruských majitelů, který národní rejstříky dosud nezachytily. Stejně tak je možné, že jde o podniky skryté za jinými společnostmi, což národní registry nejsou s to postihnout. A jelikož jednotlivé státní správy nemají kapacitu rozkrývat často spletité majetkové vazby, společnosti dál figurují v tendrech v rozporu se sankcemi.

Řešením by mohla být důslednější registrace firem v evidencích skutečných majitelů. Podle Datlabu je například v českém registru správně uvedeno jen 35 procent sankcionovaných a ruských vlastníků firem. V řadě dalších zemí je situace obdobná. 

Ke zveřejnění jmen konkrétních problematických dodavatelů, kteří se účastnili tendrů, nemá Datlab podle svého prohlášení licenci. Spolupracuje však s investigativními novináři na kauzách v několika zemích.