New York - V červnu se uskuteční dražba, která zaujme specifickou skupinu kupců - milovníků opravdu starých vín. Do aukce půjdou dvě láhve šampaňského, jejichž stáří je odhadováno na 200 let.
Jsou z bedny se 150 láhvemi, vyzvednuté z vraku lodi, jež se potopila v 19. století v Baltu.
Ve zmíněné bedně, která patří vládě Aland, souostroví ležícího v Baltském moři, bylo mimo jiné šampaňské od firmy Veuve Clicquot a také od společnosti Juglar, kterou v roce 1829 koupil jiný výrobce šampaňských vín.
Obě vydraží newyorská aukční síň Acker Merrall & Condit třetího června letošního roku.
Když byla z potopeného dvoustěžňového škuneru postaveného někdy v letech 1780 až 1830 vyzvednuta první láhev, odhadl švédský odborník na šampaňské víno Richard Juhlin, že vynese asi 82 000 amerických dolarů.
"Nevěděli jsme, jestli to bude vůbec k pití," řekla someliérka Ella Grussner Cromwell Morganová, žíjící na Alandech, agentuře Reuters.
Vinařští odborníci odhadují podle korku a ručně vyrobených lahví, že vína z potopeného škuneru byla vyprodukována v letech 1811 až 1831.
"Mnohem pravděpodobněji jsou však starší, protože výrobci tehdy víno nechávali v sudech deset až dvanáct let, než je poslali lodí dál," řekl Chris Erikson, potápěč, který bednu objevil.
Erikson je přítelem Cromwell-Morganové a první láhev z vraku proto přinesl jí. "To šampaňské chutnalo sladce, mělo ale také svěží kyselinu, která činí jeho chuť tak vyváženou," řekla tato someliérka o láhvi od Juglaru.
Zrálo i na dně moře
"A samozřejmě chutnalo trochu po kůži, tabáku a sušeném ovoci, což patří ke starým vínům. Mělo také jasně rozeznatelnou příchuť po dubu," dodala.
Cromwell-Morganová ochutnala další dvě láhve - ještě jednu od firmy Juglar a druhou od Veuve Clicquotu. V bedně bylo také šampaňské od společnosti Heidsieck, jež je nyní součástí Vranken Pommery Monopole Group.
"Juglar stále voní po citrusových plodech a šťavnatých meruňkách, zatímco Veuve Cliquot už byl spíš cítit po houbách," popisuje Cromwell-Morganová s tím, že to odpovídá vkusu 19. století, které dávalo přednost sladkým vínům.
Odborníci na víno se domnívají, že stabilní teplota 4 stupně Celsia, temnota a klid, které vládnou v hloubce 50 metrů, v níž vrak leží, napomohly příznivě zrání šampaňského.
Erikson se nyní cítí provinile, že pil toto víno přímo z láhve. "Kdybych věděl, že má takovou cenu, přinejmenším bych si ho nalil napřed do sklenice," kál se.
Alandské souostroví patří k Finsku, ale je autonomní oblastí a také svobodným přístavem. Kupci vína proto nebudou muset podle Björna Haggbloma, ředitele tiskového oddělení alandské vlády, platit žádnou daň.
Alandská vláda hodlá použít prostředky, které získá dražbou zmíněných dvou lahví šampaňského, na podmořský archeologický výzkum a ve prospěch ekologie Baltského moře.
Agentura Reuters neuvedla, co Alandy zamýšlejí učinit se zbývajícími láhvemi z nalezené bedny.
