Reykjavík - Kdo by ještě nedávno věřil, že i bohatá evropská demokratická země může připadat v úvahu jako příjemce urgentní hospodářské pomoci od Mezinárodního měnového fondu?
Globální finanční krize posílá ke dnu Island. Stát, o němž se donedávna soudilo, že je pozemským rájem a snad ani nemá žádné problémy.
Nominální HDP na jednoho obyvatele činil na Islandu loni v přepočtu podle Mezinárodního měnového fondu 64 tisíc dolarů (v České republice 17 tisíc dolarů).
Vždyť - kdy naposledy se o Islandu psalo v českých nebo světových médiích v souvislosti s politikou nebo ekonomikou?
Bohatý a vyspělý ostrov s pouhými 320 tisíci obyvateli, který proslavila v posledních letech hlavně zpěvačka Björk, nyní stojí před bankrotem.
Jeho měna - islandská koruna - se během posledního týdne propadla oproti euru o více než čtvrtinu. Vláda znárodnila druhou a třetí největší banku a žádá Rusko o pomoc v hodnotě čtyř miliard eur.
Největší islandská banka Kaupthing dnes získala půjčku ve Švédsku, její akcie na stockhomské burze poklesly o 34 procent.
Ostrov potřebuje zvýšit měnové rezervy, aby zastavil a zvrátil pád islandské koruny. Její pokles má za následek zdražení dovezeného zboží včetně pohonných hmot.
Island doplácí na příliš rychlou a dravou expanzi svých bank. Rozšířily své aktivity výrazně například ve Velké Británii.
Ostrovní ekonomika se ale začala přehřívat a současná krize pak hrozila explozí. Banky nejsou schopny splácet své dluhy. Jejich výše dalece přesahuje velikost islandské ekonomiky.
Zahraniční věřitele čekají velké ztráty, zatímco vláda v Reykjavíku se snaží zmírnit náraz pro domácí ekonomiku a obyvatele ostrova.
Podle listu Financial Times má islandský premiér Geir Haairde na výběr. Buď banky zachránit, což by těžce dolehlo na islandské daňové poplatníky.
Anebo je nechat padnout, což bude katastrofa pro věřitele. Britský premiér Gordon Brown dnes prohlásil, že Británie zažaluje islandské představitele. Kvůli ztrátám občanů Spojeného království, kteří využívali služeb britských poboček islandských bank.
Merrill Lynch ve své analýze předpovídá islandskému bankovnímu sektoru černou budoucnost. Budou se zřejmě muset zbavit veškerých zahraničních "zátěží."
Krize ostrova má také mezinárodněpolitický rozměr. Tím, kdo Island zachrání před "pádem na ústa," má být Rusko.
Jeho ministr financí Alexej Kudrin oznámil, že Moskva nabídku kvituje.
"Naše odpověď je pozitivní. Island je znám jako spolehlivá země s rozpočtovou disciplínou," řekl ministr.
Pro Rusko je to výrazný vstup do regionu, který tradičně nespadá do jeho sféry vlivu. Posiluje to jeho pozici a prestiž ve světě.
Islanďané však popírají, že by to znamenalo sbližování s Ruskem na úkor NATO. Island je totiž členem Severoatlantické aliance a v Keflaviku se nachází americká vojenská základna.
Reykjavík ale prý Rusům základnu ani jinou vojenskou spolupráci nenabízí.
"Jsme zakládajícím členem NATO," připomněl na tiskové konferenci premiér Geir Haarde.
Už dříve řekl, že Island se obrátil na Rusko, protože jeho přátelé ze západní Evropy mu odmítli pomoci. A od Mezinárodního měnového fondu pomoc nechtěl.
