Kuala Lumpur - Problém, který Indonésii trápil dlouhá léta, začala indonéská vláda konkrétními kroky řešit až nyní.
Vpředvečer indonéských prezidentských voleb Jakarta konečně vyslyšela volání tisíců indonéských žen pracujících v Malajsii a pozastavila výjezd nových pomocnic do malajsijských domácností, dokud jim vláda v Kuala Lumpuru nezajistí lepší pracovní podmínky.
K tomuto kroku se odhodlala po hojně medializovaném případě indonéské občanky Siti Hajarové, kterou po dobu tří let zneužívala její malajsijská zaměstnavatelka. Třiatřicetiletou Hajarovou polévala horkou vodou, mlátila ji tyčí a nechávala ji o hladu.
"Dokud s Malajsií nevyjednáme lepší pracovní podmínky, indonéské agentury dočasně nebudou vysílat pomocnice do malajsijských domácností," cituje indonéského ministra práce Ermana Suparna agentura AFP.
Malajsie se sice brání tím, že si náhradu najde v jiných zemích, ale už nyní je jí jasné, že to pro její hospodářství bude znamenat velké finanční ztráty.
Ekonomické dopady
Zahraniční pracovní síly, včetně pomocnic v domácnosti, posilují malajsijskou ekonomiku tak, jako pracovníci z východních zemí posilovali tu českou v době předkrizové. Vážného dopadu na tamní hospodářství a finančních ztrát se malajsijská vláda, zprostředkovatelské agentury a samotné domácnosti bojí proto oprávněně.
V 26milionové Malajsii pracuje několik milionů pracovnic v domácnosti ze zahraničí, zejména pak z Filipín, Kambodži a Indonésie. Indonéské služky patří mezi ty nejlevnější, takže si je mohou dovolit i domácnosti se středně vysokými příjmy.
"V malajsijské domácnosti běžně pracují oba partneři a nemít služku bude pro chod jejich domácnosti velkou zátěží," tvrdí zástupci Malajsijské asociace agentur pro služky ze zahraničí (Papa), která vyčíslila měsíční ztrátu jen zprostředkovatelských agentur na 12,5 milionu ringgitů (62,5 milionů Kč).
Ztráty i na druhé straně
Velké ztráty však zaznamená i indonéská ekonomika. Jen za loňský rok indonéští gastarbeiteři poslali domů bezmála 8,2 miliardy amerických dolarů (150 miliard Kč).
O tom, že s nimi indonéská ekonomika nadále počítá, svědčí i speciální okénko na indonéském letišti určené pro vracející se pracovníky ze zahraničí. Miliony indonéských rodin jsou závislé na přísunu peněz od příbuzných ze zahraničí. Mohou za ně poslat děti do školy, zaplatit si lékařskou péči a nájem či alespoň obstarat denní obživu.
Z 6 milionů Indonésanů pracujících v zahraničí 65 procent tvoří ženy, zaměstnané převážně jako pomocnice v domácnosti. V Malajsii z 1,2 milionu registrovaných pracovníků 300 000 vypomáhá malajsijským domácnostem, přičemž měsíčně indonéské úřady vyšlou zhruba 3 000 až 5 000 pomocnic.
Ke zneužívání levných pracovních sil mířících do zahraničí však podle dopisovatelky New Straits Times Amy Chewové dochází i na straně Indonésanů. Tamní zprostředkovatelské agentury ženy pocházející z prostých venkovských podmínek před odjezdem do zahraničí jazykově připravují a také je zaučují, jak používat domácí spotřebiče, telefon. Za to jim účtují vysoké poplatky.
„Sedm měsíců jsem splácela poplatky všeho druhu a později jsem zjistila, že je musela zaplatit i moje hongkongská zaměstnavatelka," cituje deník New Straits Times bývalou pomocnici v Hong Kongu.
Bezprizorní
Zaměstnávání zahraničních pracovníků v Malajsii neošetřuje žádný zákon. Malajsijský zaměstnavatel v tuto chvíli může indonéské pomocnici zabavit pas, neposkytovat žádné volno (obojí se děje téměř bez výjimek) a pokud se rozhodne z nějakého důvodu snížit jí ve smlouvě ujednanou výplatu, i to mu projde. Nějaký důvod k nespokojenosti se vždy najde.
Malajsijská vláda se dočasné pozastavení výjezdu indonéských posluhovaček do země snažila oddálit tím, že začala s tamními odbory vyjednávat úpravu pracovních podmínek pro indonéské pomocnice v domácnosti, včetně možnosti zavedení povinného dne volna. Tomu se však zaměstnavatelé v zemi brání zuby nehty.
„Když jim dáme den volna, skončí někde v supermarketu. Dokážete si představit ty davy služek v neděli odpoledne, kdy tam míří úplně každý?" řekl malajsijskému deníku New Straits Times zaměstnavatel, který nechtěl být jmenován.
Odborové svazy však stávající podmínky pro Indonésanky považují za nehumánní. Poukazují na fakt, že filipínská vláda byla schopna vyjednat pro své pracovnice v Malajsii v rámci bilaterální dohody o spolupráci daleko příznivější podmínky. Filipínky si kromě dne volna nárokují i několik dní placené dovolené ročně a pasy jim nikdo „nekonfiskuje".
Proč až teď?
Otázkou zůstává, proč se indonéská vláda nechopila iniciativy již dříve. Případy zneužívání do médií pronikly už v minulosti a v roce 2004 byla malajsijská zaměstnavatelka Yim Pek Ha za totéž odsouzena na 18 let. Čtyřicetiletá matka čtyř dětí, bývalá letuška, indonéskou pomocnici v domácnosti týrala po dobu třech let a používala k tomu rozpálenou žehličku, nůžky, kladívko a vařící vodu.
Amy Chewová z New Straits Times má za to, že se jedná o populistický krok kabinetu stávajícího prezidenta Susila Bambanga Yudhoyona, který usiloval o znovuzvolení. Četné protesty, které případ zneužívané Siti Hajarové v Indonésii vyvolal, ve světle nadcházejících voleb nemohly být již déle ignorovány.
Zda to Yudhoyonovi lidé se zlepšením podmínek pro své občanky žijící v Malajsii myslí vážně, ukáže následujících několik týdnů.
| Více o právě probíhajících volbách v Indonésii najdete v článku: Indonésie, čtvrtý nejlidnatější stát, volí prezidenta |
