Jedním z navrhovaných opatření jsou povinné otisky prstů a snímek obličeje na čipu v průkazech totožnosti, což má znesnadnit padělání dokladů a jejich zneužití pro vstup do EU ze zemí mimo blok.

Mezi další navrhovaná opatření patří snadnější přístup úřadů k elektronickým důkazům a finančním informacím v jiných členských zemích nebo omezení dostupnosti některých chemikálií, aby tyto látky nemohli zneužít teroristé. Komise chce také posílit kontroly dovozu a vývozu palných zbraní.

Uvedení návrhu na povinné otisky prstů a zobrazení obličeje do praxe je rozloženo na pět let a musejí jej ještě schválit členské státy Unie a Evropský parlament.

EU se zavázala, že navíc poskytne více než 50 milionů eur na vytvoření speciální jednotky pro boj s teroristy v oblasti Sahelu, do nichž své vojáky poskytne Mauritánie, Mali, Čad, Burkina Faso a Niger.

Prostředky pro Europol se navýší o 3,7 milionu eur, rozpočet na rok 2018 tak bude činit 123,2 milionu eur. Jednotka justiční spolupráce Eurojust získá navíc 1,8 milionu eur k loňským 47,8 milionu eur.

Unie zavedla systematickou kontrolu pasů v databázi odcizených a ztracených cestovních dokladů (SLTD) vedené Interpolem, stejně jako v databázi Schengenského informačního systému (SIS) a dalších relevantních databází unie. Kontroly budou povinné při překročení vzdušných, námořních a pozemních vnějších hranic EU.

Opatření zahrnuje:

Systém vstupu a výstupu (EES) nahradí razítkování pasů, urychlí překračování hranic a usnadní kontrolu dodržování povolené délky pobytu ze strany občanů třetích zemí, tedy 90 dní v rámci stoosmdesátidenního období. Plně funkční by měl být v roce 2020.

EU jako druhý největší exportér na světě (po USA) vyváží mimo jiné lehké střelné zbraně, střelivo, radary a komunikační systémy, ale i ponorky. Nejvíce zbraní se z Unie vyváží na Blízký východ a do severní Afriky.

Pět zemí EU je mezi 10 největšími světovými exportéry (Francie, Německo, Spojené království, Španělsko, Itálie).

Česká republika je na 22. místě žebříčku, v letech 2012 až 2016 představoval vývoz zbraní vyrobených v ČR 0,2 % celosvětového obchodu.

Mezi zeměmi EU je Česko ve vývozu zbraní na 10. místě a 48 % českého zbrojního exportu šlo v letech 2012–2016 do Iráku.

Zkoumá tedy zejména:

Zbraně ke střelbě slepými náboji a nedostatečně deaktivované zbraně, jaké byly například využity při teroristických útocích v Paříži, budou podléhat přísnějším kontrolám.

Totéž platí pro:

Na základě těchto opatření byly také členskými státy zřízeny skupiny pro reakci na počítačovou bezpečnost (CSIRT), které zpracovávají incidenty a rizika, posuzují otázky bezpečnosti a koordinují případnou reakci na vzniklé hrozby.

V létě 2016 Evropská komise navrhla přísnější pravidla pro nakládání s virtuálními měnami. Podle nich by například společnosti, které se zabývají třeba jejich výměnou za reálné peníze, měly omezit anonymitu podobných operací.

V prosinci 2017 Evropský parlament schválil řadu opatření, jak kontrolovat peněžní toky v kryptoměnách, které mohou zneužívat teroristické a zločinecké organizace. S další sérií opatření přišel i letos v březnu. Nejčastěji se týkají omezení „anonymity“.

Europol také v některých případech získal k 1. květnu 2017, kdy nařízení vstoupilo v platnost, právo vyžadovat informace od soukromých firem nebo požádat Facebook o odstranění radikálních stránek.

Europol vyšetřuje ročně více než 18 tisíc přeshraničních případů terorismu nebo mezinárodní trestné činnosti.

Poznámka: V pátek 25. května 2018 vstoupilo v platnost nové nařízení EU o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR. Po firmách vyžaduje při uchovávání a zpracovávání osobních údajů dobrovolný, konkrétní, informovaný a jednoznačný souhlas člověka, o jehož údaje se jedná.

Například populární Facebook v květnu „donutil“ své uživatele, aby přehodnotili nastavení svých účtů a především souhlasili s novými podmínkami.

Členské státy pak musí zřídit tzv. informační jednotku o cestujících (PIUs). Informace budou muset být uchovávány po dobu pěti let, ale po šesti měsících budou data "maskována", tedy zbavena prvků, jako jsou jméno, adresa a kontaktní údaje, které by mohly vést k identifikaci jednotlivců.

Směrnice se vztahuje na lety mimo EU, ale členské státy by opatření také mohly rozšířit na vnitrounijní lety.

Zhruba třetina z nich podle odhadů v bojích zemřela a zhruba stejný počet se jich už vrátil zpět. Na cestu domů na „starý kontinent“ by se mohlo chtít vrátit i dalších více než tisíc evropských džihádistů.

Europoslanci navrhli: