Členské státy mají na stole návrh směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, který obsahuje jednotnou definici trestného činu znásilnění.
Také Evropská komise, která s návrhem přišla, v něm stejně jako česká vláda přijala koncept, že znásilnění je nesouhlasný styk, nikoli jen ten, kde bylo použito fyzického násilí. Nesouhlas lze přitom projevit jak slovně, tak například gestem, ztuhnutím nebo pláčem.
Pokud by návrh Bruselu prošel, soudy ve všech členských státech by musely na znásilnění nahlížet jednotně. Dosud se definice a praxe v každé ze sedmadvaceti zemí liší.
Evropští poslanci komisi podpořili, unijní země ale návrh rozdělil. Dvanáct států se vyslovilo pro, deset včetně Česka proti; zbývajících pět zemí se zatím nerozhodlo.
Skupina států, které úpravu odmítají, většinou argumentuje, že znásilnění spadá pod trestní právo, a tedy kompetenci dominantně v rukou jednotlivých zemí, ne společných unijních institucí. Jinak řečeno tvrdí, že komise svým návrhem vykročila někam, kam nemůže.
Takový postoj sdílí i Česko. "Nevidíme právní základ pro takový krok," říká pro Aktuálně.cz náměstek na ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák (STAN). "Smlouva o EU vyjmenovává několik takzvaných eurozločinů typu terorismus, kde Evropská komise může přicházet s legislativními návrhy. Znásilnění mezi nimi není," uvedl dále.
Pro je Itálie či Švédsko
Evropská komise si pro návrh pomohla trestným činem "obchodování s lidmi a sexuální vykořisťování či zneužívání žen a dětí", které unijní smlouva řadí mezi zmíněné eurozločiny.
Mezi dvanácti státy, která v tom komisi podpořily, je například Itálie, Finsko nebo Švédsko. Naopak kromě Česka mají s návrhem problém Francie, Německo či Nizozemsko. "Nevidíme ve znásilnění prvek vykořisťování. Konzultovali jsme to i s německými kolegy a mají obdobný názor," tvrdí náměstek Dvořák.
Členské země kvůli sporu mezi sebou loni v červnu dospěly k tomu, že bod o jednotné definici trestného činu znásilnění z návrhu směrnice odstranily. Nechaly pouze pasáže o prevenci sexuálního a domácího násilí a pomoci jeho obětem, na kterých se shodly.
"Skandální nedostatek"
Evropští poslanci se ale postavili proti a trvají na tom, že se příslušný článek musí do návrhu vrátit, jinak směrnici neodsouhlasí. Doposud proběhly čtyři pokusy o nalezení kompromisu mezi vyjednavači za europarlament a Radu EU zastupující členské země - poslední těsně před Vánocemi -, ale bez výsledku.
"Je to skandální nedostatek politické vůle na straně členských států. Hledají si právní obezličky k tomu, aby to mohly shodit," komentovala to švédská europoslankyně Evin Incirová, jedna ze zpravodajek směrnice na půdě Evropského parlamentu.
"Co jiného lze označit za závažný trestný čin, který se děje ve všech zemích EU bez rozdílu, aniž by ho unie jednotně pojmenovala, než znásilnění," dodala europoslankyně za socialisty Incirová.
Náměstek Dvořák reagoval, že osobně nemá problém s věcným obsahem, tedy aby unie jednotně pohlížela na znásilnění. Podle něj je ale v takovém případě třeba novelizovat smlouvu o EU. "Nelze účelově ohýbat tu současnou podle toho, jak se to zrovna hodí. Takový přístup je špatný a mohl by se nám vymstít," namítá.
Nalézt cestu ven z patu se příští týden pokusí unii od ledna předsedající Belgičani. Jejich šance ale nejsou velké, protože jde o věc zasahující mnohdy hluboko do návyků daných společností, které se nemění snadno.
Debata o nové definici a trestání znásilnění probíhá v několika zemích včetně například Francie. Ta donedávna věkově nijak neomezovala pohlavní styk a její trestní řád stále obsahuje prvek fyzického násilí nebo hrozby, aby šel akt kvalifikovat jako znásilnění.
