Polsko se schválení plánu obnovy dočkalo po roce. Evropská komise ho totiž podmínila změnami v tamní justici, aby neposílala miliardy eur do země, kde dostatečně nefungují principy právního státu, a peníze daňových poplatníků ze společné unijní kasy tak mohou být ohroženy.
Komise po středoevropské zemi konkrétně požaduje, aby respektovala rozsudek Soudního dvora EU, a tedy zrušila kontroverzní disciplinární komoru pro soudce, reformovala disciplinární režim v soudnictví a umožnila znovudosazení nespravedlivě odvolaných soudců.
Poté, co Polsko začalo připravovat zákon, který by měl požadavky Evropské komise řešit, Ursula von der Leyenová 1. června oznámila, že polský plán posvětila. Tento krok vyvolal nevoli europoslanců, a když jim ho šéfka unijní exekutivy v úterý na plénu ve Štrasburku vysvětlovala, vyslechla si slova o nedůvěře, odvolání a hledání schopnější Komise.
"Evropská komise naprosto selhala, protože místo dodržování svého závazku bránit právní stát v Evropě ho zbaběle a bez boje vydala napospas polským autoritářům," vyslechla si von der Leynová od českého pirátského europoslance Mikuláše Peksy.
"Komise ručí za peníze evropských občanů a dohlíží na to, že členské státy hrají podle pravidel, ke kterým se dobrovolně zavázaly. Komisi, která to nedokáže, nepotřebujeme a budeme muset případně vyřešit, kde najít nějakou schopnější," dodal Peksa.
Šéfka Komise von der Leyenová však zákonodárcům zopakovala, že do Polska nepošle ani euro do té doby, než naplní výše zmíněné "milníky".
"Máme jen malou důvěru, že vámi vyjednané milníky zabrání polské vládě sankcionovat a propouštět soudce a zaplňovat polské soudy politicky dosazenými kandidáty," zaznělo ale od německého europoslance z frakce zelených Damiana Boeselagera.
Europoslanci chtějí záruky
Europoslanci mají za to, že schválení polského plánu bylo předčasné, protože EU nemá žádné záruky, že Polsko skutečně naplní vytyčené podmínky.
Z řad odborníků totiž zaznívá varování - například od profesora evropského práva z londýnské Middlesex University Laurenta Pecha -, že nový polský zákon zmíněné problémy neřeší dostatečně a že milníky stanovené Komisí nezaručují, že si Polsko na peníze nesáhne dříve, než skutečně situaci v justici napraví.
Europoslanci chtějí záruky, že EU peníze nevyplatí dřív, než Polsko napraví kontroverzní justiční reformu a začne respektovat rozsudky Soudního dvora, ale i Evropského soudu pro lidská práva. Shodli se na tom ve čtvrtek v přijaté rezoluci, pro kterou zvedlo ruku 411 europoslanců z 571 přítomných. Proti bylo 129, zdrželo se 31.
Blíží se vyslovení nedůvěry Komisi?
V rezoluci zákonodárci také vyzvali Radu Evropské unie, kde usedají ministři unijních zemí, aby polský plán obnovy neschválila. Právě Rada má totiž konečné slovo.
Do rezoluce se naopak nedostal dodatek navrhovaný frakcí Zelených, že je parlament připraven politickou odpovědnost Komise v případě, že Polsku uvolní peníze před splněním požadavků, vymáhat, a to i hlasováním o nedůvěře.
"Evropský parlament zdůrazňuje, že Komise a Rada jsou za své kroky politicky odpovědné Parlamentu," zmiňuje pouze usnesení.
Europoslanci z frakce liberálů - belgický europoslanec Guy Verhofstadt, jeho nizozemská kolegyně Sophia in 't Veldová a španělský kolega Luis Garicano - se nicméně na možné vyslovení nedůvěry připravují.
"Pokud bude von der Leyenová nadále pokračovat v neuplatňování podmíněnosti právního státu, stáhneme svou podporu," píše Verhofstadt v tweetu, do kterého přiložil rodící se návrh na vyslovení nedůvěry.
Podle profesora práva EU Alberta Alemanna je však nepravděpodobné, že návrh získá potřebnou podporu, aby mohl být předložen, a ještě méně pravděpodobné, že by ho Evropský parlament schválil.
Pro předložení návrhu musí být pro nejméně desetina 705členného Evropského parlamentu, k vyslovení nedůvěry je pak třeba dvoutřetinová většina hlasů.
