Ne evropském trhu se kromě monoklonálních protilátek a tzv. imunomodulátorů pro použití při hospitalizaci pacientů objevuje i několik slibných "pilulek na doma". Pomáhají zarazit infekci už v zárodku, a můžou se tak stát jedním z pomocníků v boji proti covidové pandemii.
Konkrétně Česko u firmy Pfizer objednává 50 tisíc dávek jejího léku paxlovid, čtvrtina z nich by měla dorazit v průběhu února. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pondělí uvedl, že česká strana nyní čeká na zaslání smlouvy z New Yorku.
Už v prosinci se k nám dostala první dodávka léku Lagevrio od společnosti Merck, který je známý spíše podle názvu své účinné látky molnupiravir. K 15 tisícům dávek objednaných a dodaných za vlády Andreje Babiše se s novým kabinetem pravděpodobně přidají další.
S výrobci léků jednají i další evropské země, které si tak vzájemně konkurují. Nabízí se proto otázka, proč Evropská unie nenakupuje "pilulky" společně, stejně jako se to dělo v roce 2020 v případě antivirotika remdesivir. Evropská komise (EK) tehdy jménem celé unie nakoupila 500 tisíc dávek najednou, a stlačila tím jejich cenu. Stejné zkušenosti má EU také s nákupem několika typů monoklonálních protilátek.
Větší vyjednávací síla vs. složitá jednání
Europoslankyně Radka Maxová (ČSSD), která v Evropském parlamentu sedí ve "zdravotním" výboru, vysvětlila, že rozhodnutí o zahájení zadávacího řízení o společném nákupu přijde až potom, co se Evropská komise dohodne alespoň se čtyřmi státy.
"To se evidentně nestalo, protože mnohé členské země jsou teď samostatně v kontaktu s farmaceutickými společnostmi za účelem nákupu protivirových léků," uvedla Maxová. Dodala nicméně, že v případě léku paxlovid už Komise se společností Pfizer vyjednává.
Jak upozornil server euronews, evropská exekutiva skutečně pracuje na plánech o společném nákupu těchto dvou léků. A to i přesto, že některé země se už rozhodly jednat na vlastní pěst. Výhodou společných zakázek je větší vyjednávací síla ohledně ceny i rychlosti dodávek. EU jako celek si může dovolit investovat mnohem více peněz do výrobních kapacit.
Na druhou stranu společný nákup zdržuje fakt, že se zapojené státy musí shodnout na společných podmínkách a úkolech pro Komisi. Smlouva k remdesiviru má 36 signatářů, ke členům EU se totiž přidaly i státy západního Balkánu nebo Norsko.
Jak však ukazují zkušenosti ze společných nákupů monoklonálních protilátek, kontrakty v praxi uzavírají i menší skupiny států. Například 220 tisíc dávek přípravku sotrovimab si společně předobjednalo 16 zemí EU.
EMA má co dělat
Podmínkou pro plošné využití konkrétních léků je stejně jako u očkovacích látek souhlas evropského regulátora, tedy Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).
"Co se paxlovidu týče, ten není dosud v EU registrován, ale EMA uvedla, že ho členské státy mohou používat brzy po diagnostikování infekce, i když agentura ještě nedokončila úplné přezkoumání za účelem schválení regulačními orgány," popsala současnou situaci europoslankyně Maxová.
Ředitelka EMA Emer Cookeové serveru Bloomberg potvrdila, že kompletního schválení by se antivirotikum od firmy Pfizer mělo dočkat ještě v lednu. Rozhodnutí o molnupiraviru pak podle ní padne nejspíš až v únoru, protože regulátor musí prozkoumat více dat poté, co se objevily pochybnosti okolo vlivu léku na nenarozené děti. V Česku zatím Lagevrio berou pouze vysoce rizikoví pacienti.
Na stejné povolení k uvedení na trh čeká ještě lék Olumiant od společnosti Eli Lilly Nederland, který je určený pro hospitalizované pacienty. V méně pokročilé fázi, v takzvaném rolling review, se pak nachází monokulární protilátky pod názvem Evusheld od firmy AstraZeneca.
Už v listopadu a prosinci loňského roku se schválení dočkala skupinka pěti dalších léků, pro domácí užití ale není žádný z nich. Třetí pilulka od společností Atea a Roche, která měla doplnit paxlovid a molnupiravir a EU do ní vkládala velké naděje, však neuspěla v klinických testech.
