Biodiverzita na Zemi

Pojem biodiverzita označuje různorodost života, biologickou rozmanitost a pestrost genů, rostlinných a živočišných druhů i ekosystémů, které tvoří. Rostliny přitom představují zhruba 82 % biomasy na planetě (měřeno přes množství uhlíku), oproti tomu lidé jen okolo 0,01 % a zvířata 0,4 %. Na 86 % celkové biomasy byste přitom našli na souši.

Kolik druhů žije na Zemi?

Popsaných je 2,12 milionu druhů, podle některých odhadů jich ale na Zemi může žít až okolo 8,7 milionu.

Zdroj: Our World in Data

Vymírání druhů na Zemi

Dosud už na Zemi podle vědců došlo k 5 hromadných vymíráním. Z přibližně 4 miliard druhů, které kdy na planetě žily, jich zmizelo 99 %. Vymírání druhů je přirozeným procesem na Zemi. Avšak rychlost, s jakou v současnosti druhy vymírají, je rychlejší než kdy dřív. Za posledních 500 let vymřelo nejméně 900 rozdílných druhů, číslo je ale podhodnocené, protože neexistují dostatečná data.

1 milion tolika druhům dnes podle odhadu hrozí vyhynutí

Zdroj: Our World in Data

Rychlost, s jakou k vymírání dochází, má více příčin. Lidská činnost má velký vliv, protože kvůli ní dochází k odlesňování a dalšímu úbytku přírodního prostředí nebo také k nadužívání přírodních zdrojů. Problémem je i lov, nadměrné rybaření a znečištění. Kromě toho proces ovlivňují i klimatické změny a invazivní druhy.

Zdroj: Euractiv, Evropská komise, Renew Europe

Druhy, které v posledních 100 letech vyhynuly

Zdroj: Our World in Data, The Conversation, Our Endangered World

Strategie EU na ochranu biodiverzity

O ochranu biodiverzity se už několik let snaží i Evropská unie. V roce 2020 schválila strategii na její ochranu s názvem „Biodiversity strategy for 2030“, která stanovuje cíle do konce desetiletí. Přestože předchozí projekty ukázaly, že mohou být úspěšné, jejich dopad byl velmi malý. Evropská komise proto přišla s dalšími návrhy. Ty měly projít procesem schvalování v březnu, kvůli invazi ale došlo k odkladu. Návrhy by se proto měli eurokomisaři projednat až před létem. Europoslanci z výboru pro životní prostředí Evropskou komisi vyzvali, ať s rozhodnutím nečeká.

Návrh, o kterém se mělo jednat, unikl na veřejnost. Díky tomu víme, jaké další kroky k ochraně přírody chce EU podniknout. Nová opatření navazují na zemědělskou strategii z Farmy na vidličku (Farm to Fork) a vychází ze Zelené dohody pro Evropu. Existují i dílčí iniciativy, jak ochrany přírody dosáhnout – například vysázením tří miliard stromů, obnovou 25 tisíc kilometrů řek, ochranou ptáků a půdy.

Nové návrhy na ochranu biodiverzity

Pesticidy v EU

Použití pesticidů hraje důležitou roli v zemědělské produkci. Pomáhají hubit plevel a škůdce. Jejich používání může mít ale negativní dopad například na kvalitu vody i půdy a má vliv i na biodiverzitu.

Zdroj: Evropská komise

Opylovači

Na opylovačích je závislá většina rostlin a plodin, například ovocné stromy nebo zemědělské plodiny. Jejich počet výrazně klesá zejména díky intenzivnímu zemědělství, pesticidům a klimatickým změnám. K ochraně opylovačů by měla přispět rozmanitost prostředí. Na polích vzniknou předělovací pásma se stromy a keři, jinde vyrostou živé ploty a pásy rostlin.

Zdroj: Mezinárodní svaz ochrany přírody, Evropská komise, Pollinator Week, Organizace pro výživu a zemědělství

Ochrana půdy v EU

V Evropě je víc chráněných území než jinde na Zemi a jejich počet nadále roste. V roce 2020 byla pod ochranou čtvrtina území Evropské unie a téměř deset procent jejích moří. Chráněné oblasti se liší svou velikostí - od jednoho chráněného stromu až k 97 milionům hektarů území v Grónsku. Nejběžnější jsou ale oblasti menší než tisíc hektarů.

Země EU s největším počtem chráněných oblastí

Zdroj: Save On Energy, Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská komise

Rašeliniště

Rašeliniště jsou typem mokřadů, které ukládají emise skleníkových plynů a pomáhají tak snižovat dopady klimatických změn. Kvůli těžbě a suchu v přírodě jich však ubývá a uložené emise se uvolňují. Při opětovném zatopení se mohou uvolněné emise opět snížit.

Zdroj: UNEP

Zpět na úvod