Brusel - Předpovědi a očekávání neodpovídající realitě. Příliš optimisticky nastavené prognózy hospodářského růstu. Příliš vysoké státní výdaje a neuvážené daňové škrty.
Evropská komise varuje členské země EU, že podceňují setrvačnou sílu recese a domnívají se, že horentní státní zadlužení budou moci radikálně snížit během několika málo let.
Evropa se pomalu dostává z nejtěžší hospodářské krize od druhé světové války, její dozvuky budou ale ještě nějakou dobu patrné. V řadě zemí unie se státní dluh vyšplhal nad hranici šedesáti procent a bude letos dále stoupat. Konsolidační opatření přijatá vládami těchto zemí jsou ale nedostatečná. Opírají se navíc o nerealistické prognózy toho, jak se bude vyvíjet jejich hrubý domácí produkt.
"Hlavní nebezpečí představují optimisticky nastavené makroekonomické předpovědi a nedostatečná specifikace konsolidačních opatření," varoval ve středu evropskou sedmadvacítku komisař pro hospodářské a finanční záležitosti unie Olli Rehn.
Nejdramatičtější situace je podle komise v Portugalsku, Irsku a Velké Británii. Velké problémy ale budou mít také Španělsko, Francie a Itálie.
Jen sedm desetin
Konsolidace státních financí by měla ve většině zemí EU začít až v příštím roce. Letos budou mít plné ruce práce, aby se vyrovnaly s loňským dramatickým propadem příjmů do státní pokladny, mohutnými výdaji spojenými se stimulačními balíčky a vysokými výplatami podpor v nezaměstnanosti.
Cíl dostat během příštích tří let deficit státního rozpočtu pod hranici tří procent, který si stanovily, se ale podle komise řadě z nich nemusí podařit splnit.
Nedosáhnou totiž takového tempa hospodářského růstu, jakého je k tomu zapotřebí. Byť jsou prognózy vládních expertů v těchto zemích značně optimistické.
Kupříkladu Španělsko, jehož rozpočtový deficit má letos činit 11,4 procenta, počítá s růstem ve výši 1,8 procenta, zatímco v roce 2013 již s tříprocentním navýšením.
Opatření navrhovaná britskou labouristickou vládou jsou podle Rehna zase v ohledu na letošní plánovaný deficit ve výši 12,6 procenta HDP nedostatečná a komise požaduje od Londýna větší škrty ve státních výdajích. Plán snížit letos daně o dvacet miliard eur prosazovaný svobodnými demokraty v Německu je zase příliš ambiciózní a oslabil by příjmy do státní pokladny.
Statistický server Eurostat opírající se mimo jiné o předpovědi komise letos pro unii jako celek očekává růst ve výši sedmi desetin procenta. Španělská ekonomika by podle něj měla začít růst až v příštím roce. Podobně jako ta v Irsku, Bulharsku, Řecku a pobaltských zemích. Česku předpovídá Eurostat růst ve výši osmi desetin procenta.
Z krize se Evropa bude vzpamatovávat dvacet let
Ještě pochmurnější obrázek načrtla minulý týden ve své zprávě Evropská centrální banka (ECB).
Z její zprávy vyplynulo, že i za velmi příznivých podmínek bude trvat dvacet let, než se průměrné zadlužení zemí sedmadvacítky dostane pod hranici šedesáti procent HDP unie. Díky krizi stoupl tento ukazatel podle propočtů ECB za poslední dva roky v zemích eurozóny ze sedmdesáti na pětaosmdesát procent.
Státní dluh Itálie se již několik let pohybuje nad hranicí sto procent. Teď se k ní přidalo také Řecko a Belgie. K hranici osmdesáti procent se dluh pohybuje v případě Francie, Portugalska a Německa.
V ČR by po opakovaném, téměř dvousetmiliardovém schodku z let 2009-2010 mělo zadlužení koncem letošního roku činit 45 procent HDP.
