Brusel/Bratislava - Na půdě Evropského parlamentu (EP) bude znovu projednávána choulostivá problematika takzvaných Benešových dekretů.

V reakci na maďarskou petici namířenou proti usnesení slovenské Národní rady z roku 2007 o jejich neměnnosti se na Bratislavu obrátil petiční výbor EP.

Žádá, aby zástupci našich východních sousedů přijeli vysvětlit okolnosti deklarace týkající se prezidentských dekretů, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily občanská a majetková práva německé a maďarské menšiny.

Slovensko ale odvětilo, že k otevírání tématu dekretů nevidí žádný důvod.

Jeden z maďarských europoslanců Zoltán Bagó z vládní strany Fidesz doporučoval i vyslání zvláštní mise, která by na Slovensku sama situaci prozkoumala. O tomto návrhu se zatím nerozhodlo.

Bagó podobně jako někteří další europoslanci považuje slovenskou deklaraci za diskriminující. Maďarský europoslanec se přitom zmínil i o Česku: "Sudetští Němci jsou ve stejné situaci," prohlásil.

Slovensko pokládá dekrety za nezpochybnitelné 

Za peticí, která citlivé a kontroverzní téma dekretů na půdu evropského zákonodárného sboru opět dostala, stojí maďarský profesor práva Imre Juhász. Ten požaduje zrušení usnesení slovenského parlamentu o neměnnosti dekretů, jež po druhé světové válce zasáhly do majetkových a občanských práv maďarské a německé menšiny.

Slovenské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na postup petičního výboru Evropského parlamentu uvedlo, že dekrety jsou nezpochybnitelné a že nevidí důvody k opětovnému otevíraní tohoto tématu.

"Je třeba zdůraznit, že ačkoliv jsou Benešovy dekrety stále součástí slovenského právního řádu, nezakládají žádné nové právní vztahy. V případě, že Slovenská republika bude institucemi EU oslovena, je připravena ve smyslu principu loajální spolupráce poskytnout o Benešových dekretech příslušné informace," vysvětlil mluvčí ministerstva Boris Gandel.