Brusel - Evropané mají v rámci EU společných už mnoho věcí, ale armáda mezi ně ještě dlouho patřit nebude.
Ti, kdo by si přáli společné evropské ozbrojené síly a jednotnou obrannou politiku, totiž na summitu v Bruselu prohrávají.
Projekt euroarmády naráží na několik překážek. Britské odmítání, hádku mezi Francií a Německem o zásahy v Africe, snížené obranné rozpočty některých zemí v době úsporných opatření a také na odpor těch, kteří vidí zajištění evropské bezpečnosti hlavně v NATO a spolupráci se Spojenými státy.
Jak ze summitu vyplývá, ze společných projektů se zatím pracuje pouze na bezpilotních letounech (s výhledem uvedení do provozu někdy kolem roku 2025) a letadlech pro tankování za letu.
Evropská unie sice má už skoro deset let takzvané síly rychlé reakce, které mají být teoreticky nasazeny do deseti dní od rozkazu na jakémkoliv místě planety. Zatím se ale nedostaly do žádné akce. Britský premiér David Cameron v Bruselu vystoupil ostře proti unijní armádě.
To se čekalo, v posledních měsících vystupuje na summitech proti téměř všemu, co posiluje federální charakter Unie a oslabuje pravomoc členských států. Jak známo, chce dokonce část pravomocí už dříve předaných Bruselu vrátit zpět do Londýna.
"Je v zájmu národních států spolupracovat v oblasti obrany. Ale není správné, aby Evropská unie měla vlastní obranné kapacity - letectva, armády a všechno ostatní. Je potřeba správně stanovit dělicí čáru mezi spoluprací, která je správná, a unijními vojenskými kapacitami, které jsou chybné," prohlásil David Cameron.
Je tedy jisté, že Britové součástí žádné euroarmády být nechtějí a vzhledem ke své vojenské síle si budou chtít uchovat nezávislé postavení a možnost operovat společně s Američany.
Francie by chtěla, aby s ní jiné členské země více spolupracovaly - i finančně - na jejích vojenských misích v Africe. Momentálně například v Mali a ve Středoafrické republice, kde jsou rozmístěni francouzští vojáci.
Proti tomu se ale v Bruselu postavili Němci. "Nemůžeme se podílet na vojenské misi, když nejsme zapojeni do rozhodování o ní," uvedla kancléřka Angela Merkelová. Francie musí podle ní postupovat v souladu se svými evropskými partnery, pokud chce, aby Evropané také nesli odpovědnost za tyto akce.
Hollande prosazoval, aby EU zřídila fond, ze kterého by podobné operace byly financovány. Nežádal jiné země o vojáky, ačkoliv Polsko slíbilo, že pošle přes padesát mužů do násilím zmítané Středoafrické republiky.
Vojáci z několika zemí Evropské unie v Mali cvičí vládní jednotky, mezi nimi byli i Češi. Podobný úkol plní síly EU také v Somálsku. U somálského pobřeží se evropské námořní síly podílejí také na monitorování vod, ve kterých se pohybují somálští piráti a přepadávají nákladní lodě.
Unie stále udržuje část společných mírových jednotek v Bosně. Tím ale výčet operací pod modrou vlajkou se žlutými hvězdičkami končí.
Nadace Konrada Adenauera letos vypracovala studii, ve které doporučuje nevytvářet celoevropské společné síly, ale spíše kontingenty některých zemí. Nazývá tento projekt "ostrovy spolupráce." Například navrhla, že by Německo mohlo vytvořit společné letecké síly s Nizozemskem a Českou republikou.
