Brusel - Čínští studenti dostávají speciální granty na to, aby vymýšleli nové projekty a následně je uskutečňovali v praxi. Díky tomu pak po dokončení studií nemají problémy najít uplatnění na trhu. Alespoň ne takové, s jakými se setkávají čerství absolventi škol v Evropě.
"Čína, Indie a USA podporují inovace a podnikavost už během studia, což se v Evropě příliš nevidí," říká předseda správní rady Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) Martin Schuurmans.
Inovace jsou podle tohoto bývalého profesora tělovýchovy potřeba k zajištění stálého ekonomického růstu a konkurenceschopnosti Evropy. V této chvíli všechny výše zmiňované země v daleko větší míře než Evropa investují do svých studentů a akademiků.
Potřeba změny
Zatímco v Evropě univerzitní vzdělání začalo vzkvétat již ve středověku, ve Spojených státech vysoké školy začaly vznikat teprve před dvěma sty lety. Přesto absolventi evropských škol čelí na pracovním trhu větším výzvám než student v Kalifornii či Pekingu, který je na praktický život daleko lépe vybaven.
Značné investice do inovací a nových technologií na straně amerických i čínských univerzit pomáhají tamním studentům držet krok s překotným vývojem technologií i tržního prostředí.
Evropské univerzity v tomto směru pokulhávají. Mezi univerzitním a korporátním prostředím zejí velké propasti. V době, kdy totiž evropské univerzity vznikaly, se na studenty kladla úplně jiná očekávání, a to se leckde příliš nezměnilo.
„Musí se to změnit," řekl Schuurmans rezolutně na konferenci Jak propojovat inovace, která se tento týden konala v Bruselu. „Není možné, abychom za Čínou či Indií zaostávali."
Inspirace v Massachusetts
S nápadem zřídit institut, který bude propojovat akademický svět s podnikatelskou sférou, přisel předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso poprvé v roce 2005 v rámci revize tzv. Lisabonské agendy, v níž si EU předsevzala stát se "nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější světovou ekonomikou založenou na znalostech".
Nechal se tehdy inspirovat Massachusettským technologickým institutem (MIT). A není sám, koho tato proslulá instituce fascinuje. Saúdská Arábie po vzoru MIT zřídila vlastní speciální univerzitu.
K činu se ale EK dostala teprve před šesti měsíci, kdy EIT založila. Od cíle stát se v oblasti inovací vedoucí silou ve světě již v roce 2010 však musela EU nakonec upustit a novým operativním výhledem se stal rok 2020.
EIT má za úkol přijímat žádosti na vytvoření „znalostních a inovačních komunit" (KIC). Proslulou evropskou byrokracii se EIT chystá zredukovat jednoduššími a kratšími žádostmi o fondy EU.
„Evropské komisi trvalo téměř pět let, než EIT zřídila. Nám v EIT ale trvalo jen šest měsíců, než jsme vypsali první tendr na KIC."
Vítězní žadatelé budou moci čerpat fondy EU a očekává se, že projekty přilákají i soukromé investory.
Uzávěrka na návrhy na vytvoření první inovační komunity, ve které by se měli sejít odborníci na globální oteplování, efektivní energetiku a informační technologie, je 27. srpna 2009 a první KIC bude vybrán v lednu 2010.
„Všichni jsme tvořiví"
Současné zpomalení světové ekonomiky podle některých zásadně ohrožuje investice do vzdělání i inovačních technologií. Podle britské designérky, vynálezkyně a učitelky Damini Kumarové však může mít i pozitivní dopady.
„Současná krize nám svým způsobem může posloužit," říká autorka čajové konvice, jež při nalévání nápoje nekape (tzv. D-pot). „Je totiž nutné od základu změnit ve vzdělávacích institucích přístup k tvořivosti jako takové."
Učitelé na školách by měli podle Kumarové vést své žáky k tvořivosti už od malička.
„Dostávám ve svých kurzech do rukou studenty, kteří mi tvrdí, že nic neumí, že nemají talent," stěžuje si na přístup učitelů Kumarová. „Všichni jsme ale tvořiví, jen to zkusit."
Podle této "inženýrky každodennosti", jak ji ve svých propagačních materiálech představuje Britská rada, může nynější období krize lidem přinášet i větší inspiraci a potřebu tvořit.
„Bez tvořivosti nelze inovovat, a jak všichni víme, bez inovace se Evropa dnes neobejde," dodává Damini Kumarová.
