Brusel/Varšava/Bratislava - Zatímco v Česku je premiér Petr Nečas pod palbou opoziční kritiky, že se z Bruselu vrací jako jasný poražený, polští a slovenští politici neskrývají radost z výsledků bruselského summitu. V pátek z něho vzešla dohoda o rozpočtu Evropské unie pro roky 2014 až 2020. Ačkoli unijní premiéři a prezidenti rozpočet na politiku soudržnosti pro rozvoj chudších krajů seškrtali, Slovensko s Polskem bylo ve skupině zemí, které nakonec získaly více peněz, než mají nyní.
Česko v takto příjemné pozici není.
Lídři 27 evropských států se dohodli, že na politiku soudržnosti vyčlení v letech 2014 až 2020 lehce nad 324,7 miliardy eur (takřka 8,2 bilionu korun). To je sice o čtyři miliardy eur více, než předpokládal zkrachovalý listopadový návrh, ale o 30 miliard eur (zhruba 757 miliard korun) méně, než připadá na současné období. Převedeno na procenta, je to pokles o 8,5 procenta, uvedl portál europolitics.info.
Spokojený Fico
"Slovensko do rozpočtu EU v letech 2014 až 2020 odvede přibližně sedm miliard eur, ale za stejné období naše příjmy přesáhnou 20 miliard eur (přes 504 miliard korun) v běžných cenách. Pozitivní bilance pro Slovensko je 13 miliard eur," pochvaloval si po summitu slovenský premiér Robert Fico.
Na kohezi si přilepší také Polsko. Celkově Varšava z unie získá 105,8 miliardy eur (2,7 bilionu korun), což je o 4,5 miliardy eur více než pro současné období končícího sedmiletého rozpočtového rámce.
"Je to jeden z nejšťastnějších dnů mého života," prohlásil polský premiér Donald Tusk po skončeném summitu. Média i analytici označili polskou diplomacii za velmi úspěšnou.
Nečasovi to stačí
Naopak Česko získá na pomoc chudším regionům citelně méně peněz, než má s 26,7 miliardou eur nyní, nově by to mělo být přes 20,5 miliardy eur. Pokles se ale vzhledem k celkovým úsporám v chystaném unijním rozpočtu i kvůli bohatnutí ČR v rámci EU čekal. Premiér Petr Nečas byl nakonec spokojen, dodal ale, že k lepšímu výsledku napomohla hrozba vetem. Nečas také zdůraznil, že získaná suma bude v přepočtu na obyvatele čtvrtá nejvyšší v Evropské unii.
Další peníze z unijního rozpočtu ČR kromě kohezní politiky získá i ze společné zemědělské politiky. Na přímé platby českým zemědělcům by mělo jít 5,4 miliardy eur (136 miliard korun) a na podporu venkova dalších 1,9 miliardy eur (48 miliard korun).
