Brusel - Ministři zahraničních věcí členských zemí Evropské unie vyjádřili na svém zasedání solidaritu Česku v jeho sporu o vízovou povinnost s Kanadou.
O tom, že by celá Evropská unie zavedla jako odvetu víza Kanaďanům, šéfové diplomacie podle švédského ministra Carla Bildta nejednali.
Podle Bildta, který jednání předsedal, se nyní musí ujmout věci Evropská komise. Ta má do září zpracovat hodnotící zprávu a v ní případně může navrhnout protiopatření.
Praha dala před jednáním najevo, že chce to, aby ministři zahraničí EU podpořili alespoň žádost o vydávání víz na kanadském velvyslanectví v Praze místo ve Vídni a o vyplňování menšího počtu formulářů.
Nakolik je reálné, unie nakonec Česku pomůže? O podporu EU v minulosti žádalo také například Španělsko, Řecko či Bulharsko. Někdy EU svého člena aktivně bránila, jindy přijala méně jasný postoj.
Jádrem sporu platýz
V březnu 1995 vypukla tzv. platýzová válka. Jednalo se primárně o spor mezi Kanadou a Španělskem, ale Evropská unie se za svého člena postavila, a tak se ve sporu o rybaření u kanadských pobřežních vod smočila celá tehdejší unijní patnáctka.
Konflikt podle Ottawy zapříčinili španělští rybáři, kteří v důsledku nedostatečné kontroly v mezinárodních vodách chytali u pobřeží Nového Foundlandu libovolné množství platýzů.
Kanadská strana reagovala zadržením španělské lodi Estai. To vyvolalo pobouření a Evropská unie na návrh Španělska varovala, že "její členové mohou sáhnout po odplatě v obchodní sféře" v případě, že Ottawa neodvolá legislativu, kterou napadala Španělsko z porušování zákonů.
O rozřešení prekérní situace požádala španělská vláda Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Ten však kauzu smetl ze stolu. Kanada nakonec španělskou rybářskou loď propustila i s její posádkou a přistoupila na jednání s Bruselem.
Výsledkem bylo snížení kvót při rybolovu pro obě strany.
"Není to vítězství ani pro jednu stranu, ale hlavně pro platýze," okomentoval výsledek jednání tehdejší ředitel Oddělení pro rybolov a oceány Earl Wiseman s vysvětlením, že rybolov je nyní důsledněji monitorován.
Případ bulharských sester
Evropská unie se také aktivně angažovala v případě bulharských zdravotních sester. Ty libyjský soud za údajné šíření epidemie AIDS odsoudil k smrti, později trest změnil na doživotí.
EU na požádání bulharské vlády po bulharském vstupu do Unie vyslala do Libye své zástupce, mezi nimi i eurokomisařku pro vnější vztahy Benitu Ferrerovou-Waldnerovou.
Evropští lídři vládu Muammara Kaddáfího permanentně vyzývali, aby sestry propustila. Po libyjských soudcích žádali, aby vinu sester na šíření epidemie AIDS doložili konkrétními důkazy.
Eurokomisařka mimo jiné navštívila HIV pozitivní děti v nemocnici Al Fateh, kde sestry pracovaly. EU také ze svých zdrojů vybavila libyjské nemocnice nejmodernějšími technologiemi.
Boj o název
Nejednoznačný postoj naopak zaujala Evropská unie ve sporu o název Makedonie alias Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (FYROM), kterou do této chvíle odmítá uznat jako suverénní stát Řecko.
Řecku se nelíbí název tohoto balkánského státu, jelikož Makedonie v řeckém pojetí tradičně označuje oblast severního Řecka.
Kromě toho, že vloni Atény vetovaly přihlášku Makedonie do NATO, daří se jim blokovat i makedonské přístupové rozhovory do Evropské unie.
Byť lídři sedmadvacítky v posledních letech žádají oba státy o přijetí kompromisu, neváhal prezident Nicolas Sarkozy během francouzského předsednictví přijít s tvrzením, že EU stojí plně na straně Řecka.
Blokace přihlášky do Severoatlantické aliance makedonskou vládu rozlítila natolik, že okamžitě podala u haagského Mezinárodního soudního dvora na Řecko žalobu. Obviňuje jej z toho, že porušilo takzvanou Dočasnou dohodu z roku 1995 zprostředkovanou OSN.
Pokud soud rozhodne v její prospěch, získá Skopje pro používání názvu Makedonie důležitý politický argument.
