Praha - Evropská unie obnoví pravidelná jednání s Moskvou, ačkoli se ruské vojenské jednotky stále plně nestáhly na pozice před vypuknutím rusko-gruzínského konfliktu.
Mírovou dohodu předloženou Evropskou unií podepsala jak Moskva, tak Tbilisi. O rozmrazení vztahů v pondělí rozhodli ministři zahraničních věcí členských států.
Jediný, kdo s obnovením jednání nesouhlasil, byl litevský ministr. Právě Litva argumentovala nedodržením mírové dohody ze strany Ruské federace.
"Zastáváme názor, že je to chyba. Historie ukáže, kdo měl či neměl pravdu," řekl agentuře AFP náměstek litevského ministra Zigimantas Pavilionis.
Litva však nechtěla rozhodnutí vetovat, proto se zdržela hlasování.
Se skřípěním zubů
Všech ostatních 26 členských států včetně České republiky hlasovalo pro obnovení jednání.
Podle eurokomisařky pro zahraniční vztahy Benity Ferrero-Waldnerové se ministři shodli na "dobré cestě". "Myslíme, že je čas na obnovení jednání," odůvodnila eurokomisařka rozhodnutí.
Pro rozmrazení euro-ruských vztahů hlasovaly i velká Británie a Švédsko, tedy jedni z dosud největších kritiků Ruska v Evropské unii.
Tyto země vydaly prohlášení, v němž vysvětlují, proč hlasovaly pro. "S Ruskem potřebujeme a chceme spolupracovat," cituje z textu BBC.
Obě země však zdůraznily, že se nejedná o návrat do normálu, nýbrž pouze o poloformální krok vedený hlavně pragmatickými důvody.
V prohlášení zároveň Británie se Švédskem zkritizovaly Rusko za nesplnění všech podmínek dohody.
Moskva má totiž v separatistickém gruzínském regionu Jižní Osetii více vojáků, než jich měla před začátkem konfliktu v rámci mírových sborů Společenství nezávislých států.
Další summit EU-Rusko se tak bude konat již tento týden v jihofrancouzském Nice, kde bude na programu i nová podoba smlouvy mezi Unií a Ruskem.
