Ropné embargo je součástí dalších sankcí na Kreml kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Komise navrhuje také vyřazení dalších tří ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Je mezi nimi i největší ruský peněžní ústav Sberbank.
Rozšiřuje se i seznam osob, které nově nebudou moci na území EU a bude jim zabaven majetek na evropské půdě. Mezi nežádoucími osobami jsou pachatelé vražd civilistů v ukrajinské Buči a také hlava pravoslavné církve, patriarcha Kirill, který podporuje Putinovu válku. Sankce dopadnou rovněž na tři ruské televize, která tak nově nebudou smět vysílat v Evropě.
Návrh sankcí ve středu projednají velvyslanci členských zemí EU v Bruselu. Souhlasit budou muset všechny státy, protože se vyžaduje jednomyslnost. Maďarsko a Slovensko v minulých dnech oznámily, že budou žádat výjimku z embarga na ropu, aby ji mohly i příští rok nadále dovážet. Von der Leyenová ji ve svém prohlášení nezmínila, diplomaté v Bruselu ale počítají s tím, že projde. Také s ní ale musí souhlasit všechny ostatní země.
Ropa a ropné produkty jsou zdaleka největšími exportními položkami Ruska. Spolu s platbami za plyn tvoří třetinu ruského hrubého domácího produktu. Evropské země posílají denně do Ruska za ropu a plyn stovky milionů eur, od počátku války před dvěma měsíci to spolu s platbami za uhlí přesáhlo 47 miliard eur. Právě ve snaze oslabit Putinovu schopnost pokračovat ve vedení války přistupuje EU k embargu.
Zdražování v Evropě
Rozlučka s ruským "tekutým zlatem" představuje první sankční krok, který zásadněji pocítí nejen Rusko, ale i evropské státy. Německý ministr hospodářství Robert Habeck už varoval, že je potřeba očekávat další zdražování paliv a jiných výrobků z ropy v Evropě.
Dobrovolný odchod EU od ruské ropy byl proto dlouho tabu. Situaci odblokovala hlavně změna postoje berlínské vlády. "Německo se pro embargo rozhodlo ve chvíli, kdy výrazně snížilo svou závislost na ruské ropě: z 35 procent před invazí se různými opatřeními stal dvanáctiprocentní podíl na celkové spotřebě ropy v zemi," upozornila analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá.
Unie dováží v průměru 37 procent své spotřeby ropy z Ruska. Řada států bývalého východního bloku je ale na ruské surovině závislá téměř absolutně - nemají rafinerie, které by uměly upravit jinou ropu nebo nejsou připojeny k alternativním ropovodům. Patří mezi ně Maďarsko nebo Slovensko. Ty proto žádají výjimku.
"Nejsme schopní se tak rychle přizpůsobit zpracování lehčí ropy, ve Slovnaftu se zpracovává jen těžší ruská. Je pro nás proto extrémně důležité zachovat dodávky z Ruska. Na výjimce budeme určitě trvat," potvrdil na začátku týdne deníku Aktuálně.cz slovenský ministr hospodářství Richard Sulík.
Česko souhlasí
Ruku pro embargo na ruskou ropu se chystá zvednout také Česko, které dováží ze země 35 procent své spotřeby. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zdůraznil, že EU musí stopku ruské ropě doplnit společným nákupem odjinud. Zároveň zmínil potřebu systému rozdělování ropy pro případ nedostatku na evropském trhu. To všechno by mělo být součástí návrhu embarga připraveného Evropskou komisí.
"Pokud bude platit princip, že i o tu bolest se budeme dělit spravedlivým způsobem, tak bychom sankce na ropu podpořili," prohlásil Síkela na začátku týdne v Bruselu.
