Reykjavík/Londýn - Jednání mezi Evropskou unií, Islandem a Faerskými ostrovy o kvótách na lov makrel a dalších ryb zkrachovala.

Islanďané a Faeřané odešli podle britského listu The Independent od jednacího stolu s tím, že si stanovili vlastní kvóty, a snaha nalézt shodu a oboustranně přijatelný objem výlovu tak vyšla v niveč.

Členské státy unie zřejmě odpoví zavedením dovozních cel nebo prodej tresek, sleďů a makrel z Islandu a Faerských ostrovů v unii úplně zakáží.

Evropská unie se totiž nehodlá smířit s tím, že vlády v Reykjavíku a Tórshavnu za posledních pět let jednostranně navýšily vlastní limity pro výlov ryb až pětinásobně. V tomto roce hodlají rybáři chytit 135 tisíc tun ryb na Islandu a 85 tisíc tun ryb na Faerských ostrovech.

Malé čluny přišly zkrátka

Sporem o rybolov se bude zabývat summit ministrů rybolovu zemí evropské sedmadvacítky, na nějž se politici sjeli do Bruselu.

"Neuzavření dohody bude mít vážné následky. Musíme se dohodnout, jaká opatření přijmout, aby jim došlo k čemu to povede," cituje deník britského ministra životního prostřední a rybolovu Richarda Benyona.

Jak ale upozorňuje Independent, Velká Británie bude mít rovněž co vysvětlovat.

Podle ekologické organizace Pew totiž tamní vláda  rozděluje povolenky k výlovu nespravedlivě. Administrativu prý přenechává svazu rybářů, jehož členy jsou převážně velké společnosti, které si pak mezi sebe rozdělí až tři čtvrtiny povolenek.

Malé rybářské čluny do 33 stop délky (10 metrů), jejichž kvóty měly být navýšeny na úkor velkých kutrů, jsou přitom daleko šetrnější k životnímu prostředí.