Spojené státy vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN o Jeruzalémě. Provokace, reagují Palestinci

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 12. 2017 21:21
USA si stojí za výrokem prezidenta Trumpa o uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. USA vetovalo navrhovanou rezoluci Rady bezpečnosti OSN.
Donald Trump uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele.
Donald Trump uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele. | Foto: Aktuálně.cz

Washington - Spojené státy vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která měla odsoudit uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele. Pro návrh rezoluce, který předložil Egypt, hlasovalo všech ostatních 14 zemí Rady bezpečnosti. Text byl reakcí na nedávné prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele vyvolal bouřlivé protesty zejména v muslimském světě.

Rezoluce vyjadřovala "hlubokou lítost nad nedávným rozhodnutím týkajícím se statusu Jeruzaléma", aniž podle agentury Reuters konkrétně zmiňovala Spojené státy či Trumpa.

V návrhu se mimo jiné uvádělo, že jakékoli rozhodnutí či akce, které mají změnit "charakter, status či demografické složení" Jeruzaléma, "nemají legální účinek". Text vyzýval ke zrušení takových kroků, které odporují rezolucím Rady bezpečnosti.

Rezoluce rovněž apelovala na všechny země OSN, aby se zdržely přesouvání svých diplomatických zastoupení do Jeruzaléma. Takový záměr ale zatím vyjádřil právě jen americký prezident Trump.

Turecko: Rada bezpečnosti zůstala nečinná

Velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová veto hájila s tím, že Spojené státy jsou svrchovaná země a mohou mít ambasádu, kde chtějí. Rezoluci OSN označila za "další příklad" toho, že OSN "dělají více škody než užitku" co se týče izraelsko-palestinského konfliktu. Haleyová rovněž uvedla, že USA pokračují v úsilí o mír na Blízkém východě.

Veto USA v pondělí večer kritizovalo turecké ministerstvo zahraničí, podle něhož Spojené státy opět prokázaly, že nejsou objektivní. Ministerstvo uvedlo, že je vetem šokováno a že je nepřijatelné, aby Rada bezpečnosti zůstala kvůli vetu v této záležitosti "nečinná".

Poradce šéfa palestinské autonomie Mahmúda Abbáse označil veto USA za "provokaci". Podle Abbásova mluvčího Nabíla abú Rudajná veto porušuje mezinárodní dohody a "nepomůže k vytvoření míru v regionu".

Palestinské ministerstvo zahraničí v reakci na pondělní hlasování v RB OSN uvedlo, že bude žádat o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti. Palestinská autonomie není členem OSN, ale od roku 2012 má v této organizaci status pozorovatelského státu.

Netanjahu: "Rozptýlili jste temnotu"

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu, jelikož ho obě strany chtějí za své hlavní město. Trump proto svým prohlášením z 6. prosince vystupňoval napětí v oblasti a popudil muslimský svět.

Za ohrožení bezpečnosti v regionu ho kritizovala i řada západních zemí a Evropská unie. Hamás kvůli tomu vyhlásil další intifádu čili povstání proti Izraeli.

Pondělní americké veto přivítal izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který tak učinil ve videovzkazu zveřejněném na svém twitteru. "Rozptýlili jste temnotu, jeden porazí mnohé, pravda porazí lež. Děkuji, prezidente Trumpe. Děkuji, Nikki Haleyová," poděkoval Netanjahu i americké velvyslankyni při OSN.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy