Do Bruselu a zase zpátky. Tusk v EU pomáhal i Čechům, překvapil tahem se Sobotkou

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
23. 10. 2023 11:48
Lídr polské opozice Donald Tusk má po říjnových volbách velkou šanci stát se znovu premiérem. Tento týden odletí do města, které důvěrně zná. V Bruselu bude přesvědčovat čelné představitele EU, aby "jeho" Polsku dali šanci a uvolnili miliardy eur blokované kvůli omezování nezávislosti justice a dalších pilířů právního státu dosavadní vládou strany PiS.
Někdejší český premiér Bohuslav Sobotka s Donaldem Tuskem.
Někdejší český premiér Bohuslav Sobotka s Donaldem Tuskem. | Foto: ČTK / PAP / RADEK PIETRUSZKA

V Tuskově případě půjde o cestu do města, které svým způsobem nikdy neopustil. Ačkoliv se poslední rok věnoval kampani před polskými parlamentními volbami, ve kterých opozice získala většinu mandátů, v Bruselu často pobýval.

Mezi lety 2014 a 2019 byl Tusk stálým předsedou Evropské rady, tedy vrcholných summitů premiérů a prezidentů zemí EU. Zastával post, který nyní drží Belgičan Charles Michel. A i poté si dlouho v Bruselu platil kancelář a sekretářku - do roku 2022 byl předsedou EPP, celoevropské lidovecké platformy, a chtěl mít pravidelný kontakt s lidmi v centrále EU.

Donald Tusk oslavuje výsledek voleb, ve kterém opozice získala většinu v polském Sejmu.
Donald Tusk oslavuje výsledek voleb, ve kterém opozice získala většinu v polském Sejmu. | Foto: Reuters

Když Donalda Tuska v roce 2014 ostatní lídři jmenovali "evropským prezidentem", byl prvním a zatím jediným Východoevropanem, který zastával tuto funkci. A nezačínal zrovna z nejlepších pozic. Řada západoevropských politiků očekávala, že bude stranit zemím za bývalou železnou oponou a nebude mít cit pro kompromisy skutečně pro celou Evropu. Další zpochybňovali jeho vyjednavačské schopnosti kvůli v té době jen základní Tuskově angličtině. 

"Mnozí se báli, že to bude slabý šéf Evropské rady. Že tam bude jenom sedět a o nic se nesnažit," potvrzuje Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který Tuska zažil coby evropský tajemník premiéra Bohuslava Sobotky v letech 2014 až 2017. 

"Tusk se ale ukázal jako velmi dobrý kombinatorik, který přesně věděl, co chce, a nebál se jít do konfliktu, když byl přesvědčený, že musí. Všechny překvapil," pokračuje Prouza.

Tuskův tah

Agenda, která Tuska v čele EU zaměstnala nejvíc, byl brexit. Britové si v červnu 2016 v referendu odhlasovali odchod z unie, čímž, jak se ukázalo, překvapili nejvíc sami sebe. Zastánci exitu neměli jasný plán, co dělat "den poté". Evropa se obávala, že dojde k domino efektu a z EU budou chtít odejít další státy. Mnozí unijní politici měli nutkání Brity za jejich verdikt potrestat. Hrozil všeobecný chaos. 

Že se mu podařilo zabránit a Britové nakonec v lednu 2020 odešli z EU s dohodou v ruce, je podle lidí, kteří tomu byli nablízku, také zásluha Donalda Tuska. 

"V debatách oponoval Junckerovi (tehdejšímu šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi, pozn. red.), který neměl pro Brity moc pochopení. Tusk hájil, že je nemůžeme odepsat, a naopak musíme ukázat racionalitu, protože jednou se s nimi budeme bavit o návratu," sdělil mimo záznam úředník Evropské komise, který pracoval na brexitovém portfoliu.

Tomáš Prouza zmiňuje Tuskův tah, když na jednom brexitovém summitu v roce 2016 polský politik určil českého premiéra, aby vedl debatu lídrů o tom, co by EU měla požadovat ve vztahu k lidem ze zemí EU zaměstnaných ve Velké Británii. Do té doby se na ně vztahovala svoboda pracovních sil v EU, brexit je ale uvrhl do nejistoty, co pro ně bude platit dál.

"Tusk věděl, že pro Poláky, Litevce nebo Rumuny je uspořádání pohybu pracovních sil velmi důležité, měli v Británii dohromady miliony lidí," tvrdí Prouza. "Sobotka byl z regionu, ale ne Polák, s Tuskem si rozuměli a zastupoval levici, takže určením Sobotky coby šéfa tohoto tématu uspokojil poptávku evropských socialistů. Bylo to funkční a chytré."

Pomáhal novým členským státům

Tusk si získal důvěru lídrů a zlepšil si také angličtinu. V roce 2017 ho šéfové států a vlád hladce znovuzvolili do druhého 2,5letého funkčního období. Proti tehdy byla jediná země, jeho domovské Polsko, kde v té době už vládla PiS. Za svoji snahu udržet Evropu jednotnou během brexitových vyjednávání pak v roce 2019 dostal cenu Globsec European Award. 

A stranil tedy zemím z východní Evropy? Bývalý, letos zesnulý velvyslanec při EU v Bruselu Jakub Dürr říkal, že Tusk pomáhal novým členským státům, kudy chodil. "Hlídal, aby se na nás nezapomínalo, a vždycky zavolal zpět, když s ním člověk potřeboval mluvit," vysvětlil Dürr Respektu v roce 2019. 

Projevilo se to například u uprchlických kvót. Tusk od počátku oponoval povinnému přerozdělování migrantů, které navrhla Junckerova komise. Tvrdil, že to unii rozdělí. V koordinaci s politiky ze střední a východní Evropy hájil, že EU potřebuje především víc hlídat svoje vnější hranice a vracet lidi, kteří nedostali azyl. Tento postoj o pár let později převážil.

Když Tusk skončil v Bruselu na podzim 2019, jeho první kroky vedly na Ukrajinu. Polský expremiér od počátku podporoval členství země v unii a pomáhal propojovat tamní politiky ze Západem. Svůj projev v Kyjevu tehdy přednesl v ukrajinštině.

"Tusk je na Ukrajině dodnes považovaný za skutečného evropského prezidenta. Víc než za Poláka," řekl Aktuálně.cz polský euroúředník v Bruselu, který má na starosti země za východní hranicí unie. "A je za něj na Ukrajině považovaný rozhodně víc, než jak na něj nahlíželi západoevropští politici," dodal zmíněný zdroj.

Video: Poláci migrantům pomáhají, ale tajně. Bojí se sousedů, popisuje Agnieszka Holland 

Spotlight Aktuálně.cz - Agniezska Holland | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy