"Rusko si zvolilo cestu, kterou je dlouhodobá konfrontace s takzvaným kolektivním Západem. Kreml pravděpodobně předpokládá možný konflikt s NATO v příštích zhruba deseti letech," popsal Rosin při zveřejnění estonské zprávy o národních bezpečnostních hrozbách. Za zásadní pro bezpečnost zemí NATO považuje, aby Západ Ukrajinu dál podporoval. Jakákoliv podoba konfliktu na tisíckilometrové frontě totiž Rusko významně vyčerpává a v podstatě vylučuje jeho schopnost pro vedení další velké konfrontace.
Vojenský útok ze strany Ruska je podle něj v krátkodobém horizontu "velmi nepravděpodobný". Mimo jiné i proto, že Rusko musí své vojáky udržovat hlavně na Ukrajině. I přesto ale Rosin tvrdí, že je důležité, aby začaly evropské země znovu zbrojit.
Estonsko a další pobaltské státy už v roce 2014 po ruské anexi Krymu zvýšily vojenské výdaje na svou obranu o více než dvě procenta HDP. "Pokud bychom nebyli připraveni, pak by pravděpodobnost ruského vojenského útoku na země NATO byla mnohem vyšší," vysvětlil šéf estonské rozvědky, proč je zbrojení klíčové.
Zbrojení intenzivně řeší i Německo, které plánuje, že bude mít do roku 2027 na území pobaltských států 4 800 bojeschopných vojáků. Půjde tak o první stálé zahraniční nasazení vojáků od druhé světové války. Rosin uvedl, že NATO a jeho spojenci v boji proti ruské hrozbě postupují správným směrem.
Šéf estonské zpravodajské služby nicméně nečeká, že by v následujících měsících na frontové linii došlo k výrazným změnám. "V příštích měsících nepředpokládáme žádné velké průlomy z ruské strany na frontě. Aby mělo Rusko na bojišti více vojáků, potřebovalo by další a větší mobilizační vlnu," řekl Rosin a dodal, že je nepravděpodobné, aby Rusko provedlo mobilizaci před březnovými prezidentskými volbami.
Nervozitu nejen pobaltských států navýšily také nedávné výroky republikánského kandidáta na prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který v ostrém prohlášení uvedl, že Washington nebude bránit ty země NATO, které na kolektivní obranu nevydávají dostatek peněz. "Taková prohlášení nikdy nepomáhají," prohlásil na Trumpovu adresu šéf estonské rozvědky.
