Tindúf - Pro desetitisíce lidí se staly provizorní přístřešky uprostřed pouště domovem. V uprchlickém táboře u alžírského města Tindúf mnozí pravděpodobně stráví celý svůj život.
Žijí v nuzných podmínkách. Mají omezený přístup ke vzdělání a lékařské péči. Šíří se mezi nimi choroby a velká část z nich trpí podvýživou.
Spor o pustou zemi
Utečence do Alžírska kdysi vyhnal více než třicetiletý spor o vládu nad regionem Západní Sahary.
Od roku 1975 okupuje bývalou španělskou kolonii Maroko, které dlouhé roky bojovalo s místním povstaleckým hnutím Polisario. Pouštní armáda povstalců požaduje nezávislost Západní Sahary. Zbraně a další prostředky roky získávala od sousedního Alžírska.
Konflikt ukončilo v roce 1991 příměří. O budoucnosti země mělo rozhodnout referendum. Jenže to se nikdy neuskutečnilo.
Povstalci ovládají skoro pustou, východní část země. Desetitisíce marockých vojáků kontrolují zbytek území, které Maroko obehnalo obrannou zdí s ostnatými dráty. Část oblasti je podminována.
Od devadesátých let hlídá příměří jen slabý sbor mírových jednotek OSN, který na území více než třikrát rozlehlejším než Česko čítá řádově dvě stovky členů. Proslul jen tím, že jeho členové zničili prastaré malby.
Čtěte podrobnosti: Mírové jednotky OSN zničily prastaré malby na Sahaře
O řešení konfliktu probíhají za zprostředkování OSN řadu let mírová jednání. Maroko oblasti nabízí autonomii, povstalci požadují referendum o samostatnosti. Západ a zejména Spojené státy stojí za svým spojencem Marokem a řešení je v nedohlednu.
Život v pušti, pod vládou mafie
OSN marockou vládu viní z porušování lidských práv, ale v útlaku žijí lidé i na území ovládaném povstalci. Humanitárních organizací působí v oblasti Západní Sahary ve srovnání s ostatními africkými zeměmi málo.
V alžírských uprchlických táborech se lidé postupně ze stanů nastěhovali do domků, ale v posledních letech tábory ovládla mafie, která tam zavedla autoritářský režim. Součástí školní docházky je výchova k boji za nezávislost. Novináři, kteří se do měst uprchlíků dostali, je popsali jako vězení uprostřed pustiny, plné korupce.
Vládci táborů přerozdělují humanitární pomoc a k utečencům se dostanou jen skromné příděly. "Mezinárodní organizace rozdávají dost jídla, jenže k lidem se nedostane," cituje americký deník The New York Times Saida Abderahmana, který z tábora se svou těhotnou ženou utekl.
| Čtěte další články speciálu Aktuálně.cz: Zapomenuté války |
