Dějiny líbání: Na začátku bylo jen očichávání

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
14. 2. 2012 13:46
Dlouho hrál čich prim, pak ale předci zjistili, že je jim líbání příjemnější
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

San Antonio - Svatý Valentýn je svátek zamilovaných a k zamilovaným patří líbání. Odborníci ale upozorňují, že tomu tak rozhodně nebylo vždy. Naši dávní předci se začali líbat náhodou, při očichávání.

"V určitou chvíli sklouzli, skončili na rtech a pomysleli si, že to je mnohem lepší," vysvětlil agentuře Reuters antropolog Vaughn Bryant z Texaského univerzity, který se zabývá vývojem lidského líbání.

Po většinu rané lidské historie byl čich pro vzájemné vztahy mnohem důležitější než kterýkoli jiný smysl, potvrzuje Sheril Kirshenbaumová, autorka knihy The Science of Kissing (Věda o líbání).

Lidé podle ní využívali čich, aby zjistili náladu člověka, jeho zdraví či společenské postavení.

"Při setkání byla spousta očichávání. Lidé si přejížděli nosem po tváři, protože na obličeji máme pachové žlázy, a během času se z přejíždění po tváři stalo otření o rty a společenský pozdrav byl na světě," shrnuje Kirshenbaumová z Texaské univerzity.

Evropany naučil líbání Alexandr Veliký

Odborníci předpokládají, že líbání coby vyjádření milostných citů má původ v Indii, kde vznikla epická báseň Mahábhárata, jejíž jádro tvoří skutečná historická událost z doby 1000 let před naším letopočtem, ale také obsahuje první rozpoznatelný popis zamilovaného líbání.

"Položila ústa na moje ústa a vydala zvuk, který mi způsobil potěšení," píše se v historickém díle.

Líbání je lepší než očichávání, vědí už dlouho lidé.
Líbání je lepší než očichávání, vědí už dlouho lidé. | Foto: Jaroslav Jiřička

Historici věří, že v té době bylo milostné líbání neznámé ve zbytku světa a do Evropy ho přinesl Alexandr Veliký. V dávném Řecku bylo podle Kirshenbaumové líbání způsobem vyjádření postavení, hodnosti a oddanosti mezi muži v armádě nebo například u soudu. "Byl to způsob, jak svým způsobem vyjádřit společenskou hierarchii," dodala.

Líbání je zmíněno v Homérově Odysseii, ale jako forma podřízení, nikoli romantiky, řekla Kirshenbaumová. Odysseus se vrací domů a líbá ho otrok.

Francouzský polibek už za Římanů

Po většinu lidských dějin určovalo umístění polibku na těle postavení v královské či vládnoucí rodině nebo armádě.

Člověk na stejné společenské úrovni líbal muže přímo na ústa; níže postavení vojáci, služební či otroci líbali na tvář, ruku, nohu, lem roucha, anebo dokonce půdu pod nohama osoby, která byla považován za příliš vznešenou, než aby byla vůbec políbena. Tak to bylo až do 18. století.

Už v dobách Julia Caesara byli Římané "líbací šílenci", řekl Bryant. Básník Odivius ve své poémě Amores popisuje "savium", jemuž Římané říkali "polibek duše" a v současnosti je známý jako "francouzský polibek".

Římský císař Tiberius se pokusil líbání zakázat, protože si myslel, že lidé tímto způsobem šíří lepru. "Byl ale neúspěšný, protože lidé se líbali rádi," doplnila Kirshenbaumová.

Největšími morousy, pokud jde o líbání, byli raní křesťané. Líbání je výslovně zmíněno v Bibli devětkrát, ale jen jednou - u Římanů - se vztahuje k lásce. Je tu polibek zrady u Jidáše, polibky na pozdrav, podrobující si polibky a v knize Genesis polibek života.

Nakonec i Japonci

Během let se několik papežů pokusilo zakázat milostné polibky. V roce 1312 papež Klement V. dekretem vyhlásil, že "líbání za účelem smilnění je považováno za smrtelný hřích".

Foto: Reuters

V té době stále líbání zůstávalo neznámé ve většině světa. Když se v 19. století po Africe, Asii a Oceánii rozjeli evropští misionáři, zpopularizovali líbání i na místech, kde dotyky rtů lidé původně považovali za odporné. "K mnohým z těchto lidí přinesli misionáři slovo o líbání stejně jako slovo boží," dodal Bryant.

V Japonsku byl polibek považován za urážlivý, když ho sem zanesli Američané v 19. století. Když se ve 20. letech 20. století v Tokiu vystavovala socha Augusta Rodina Polibek, byla ukrytá za bambusovou zástěnou. A z hollywoodských filmů se ještě po druhé světové válce v Japonsku pečlivě vymazávaly všechny líbací scény.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy