Kodaň/Praha – Uprchlíci v Dánsku si budou muset část pobytu v táborech platit sami.
Nový zákon schválil dánský parlament. Kromě vládní liberální strany Venstre ho prosazovala například krajně pravicová Dánské lidova strana.
Pro přijetí návrhu hlasovalo 81 zákonodárců, 27 jich bylo proti a jeden se zdržel, uvedla televize CNN. Cílem opatření je snížit zájem uprchlíků o pobyt v Dánsku.
Dánsko tak napodobí Českou republiku, kde běženci v detenčních centrech také přicházejí o úspory, které jsou použity na náklady spojené s jejich pobytem.
"Velmi se to české praxi podobá. Je jasné, že Dánové tímto způsobem chtějí omezit počet žadatelů o azyl. Téměř každý týden nějaká země přijde s něčím, aby tento počet snížila. Rakušané stanovili horní hranici přijatých běženců na celý rok. Švýcaři ponechají žadatelům o azyl tisíc franků, zbytek jim odeberou na hrazení pobytu," řekl Aktuálně.cz ředitel české Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek.
Původně návrh dánské vlády počítal s tím, že migranti si mohou ponechat 3000 dánských korun (necelých 11 000 českých korun). Konečná verze ale stanovila částku 10 000 korun (35 000 korun).
Nikdo rovněž nepřijde o věci, které jsou pro něj důležité z osobních důvodů. Server politiken.dk napsal, že lidem nemohou být odebrány předměty, které pro ně mají "citovou hodnotu", ale každý musí být schopen vysvětlit, v čem tato hodnota spočívá. Podle politiken.dk nebudou nikomu zabaveny například snubní prsteny.
Na rozdíl od Česka zůstanou běžencům i mobilní telefony.
"Praxe odebírání mobilů není českou specialitou. Dělají to v některých lokalitách i v jiných státech. Hlavně kvůli tomu, aby se uprchlíci nefotili navzájem nebo aby si nefotili policisty, když si myslí, že se k nim nechovají dobře. Někde jen přelepují přístroje, aby nebylo možné s nimi fotografovat, jinde je odebírají. V čem je ale Česká republika výjimečná, je držení běženců v uzamčených detenčních centrech. To téměř nikde není," říká Rozumek.
Dánská vláda se snaží různými způsoby odradit uprchlíky, aby se usazovali v zemi. S odůvodněním, že přistěhovalců a azylantů je už v zemi příliš a není možné příchod dalších zvládnout.
Loni kabinet vyzýval inzeráty v libanonských novinách Syřany, aby do Dánska nepřijížděli, protože sociální dávky pro žadatele o azyl kabinet výrazně osekal. Parlament rovněž zpřísnil pravidla pro slučování rodin: příbuzní mohou přijet za azylantem poté, co v Dánsku pobývá tři roky.
Dánská lidová strana navíc prosazuje, aby nově příchozí migranti byli soustředěni v táborech mimo města. Má jít o speciálně postavené vesnice, které nahradí tábory ve městech a na předměstích.
Loni přišlo do Dánska přes dvacet tisíc lidí se žádostí o azyl, letos Kodaň očekává přibližně stejné nebo i vyšší číslo. Dánsko tak v přepočtu na počet obyvatel patří k evropským zemím, kam míří nejvíce běženců.
Podmínky zpřísňuje také Švédsko
Příchod imigrantů začalo omezovat i sousední Švédsko. Rovněž zpřísnilo podmínky pro slučování rodin, podle premiéra Stefana Löfvena je situace neudržitelná a uprchlíci se budou muset obracet více na jiné země.
Vládnoucím sociálním demokratům podle průzkumu klesla podpora. Jde o důsledek pochybování mnoha Švédů o tom, zda kabinet migrační krizi zvládá, píše agentura Reuters.
Podle průzkumu zveřejněného listem Svenska Dagbladet by je volilo nyní jen třiadvacet procent Švédů. Nejméně za půl století. Naopak krajně pravicové straně Švédští demokraté, která imigraci odmítá, stouply preference na 18 procent.
V pondělí policie zadržela nezletilého uprchlíka, který v táboře nedaleko Göteborgu ze zatím neznámých důvodů ubodal dvaadvacetiletou zaměstnankyni.
Švédsko loni přijalo 160 tisíc uchazečů o azyl. Nejvíce po Německu.
