Lisabon - Odpůrci Evropské unie a eura si mnou ruce. Po Řecku se do vážných ekonomických problémů dostalo také Irsko a razantně rostoucímu státnímu dluhu i prudce se zvyšující úrovni úrokové míry, se kterou si půjčuje v zahraničí peníze, čelí také Portugalsko.
Strhnou tyto země do spirály rychle narůstajícího rozpočtového deficitu také další členské státy EU, zejména některé z větších unijních ekonomik, jako je ta španělská nebo italská?
To, že by požádala o finanční pomoc Brusel, odmítala centristická vláda irského premiéra Briana Cowena po celý minulý týden, o víkendu se ale nakonec naléhání EU podřídila.
Stejný postoj zaujal již dříve španělský vládní kabinet vedený socialistou Josém Luisem Rodríguezem Zapaterem, zatímco italský pravicový premiér Silvio Berlusconi si jakékoli hospodářské potíže už vůbec nepřipouští.
Španělsko totiž není Portugalsko a Irsko zase nelze srovnávat s Itálií.
Lisabon tají skutečný stav věcí
Názory ekonomů na danou problematiku se přitom různí, řada z nich ale nezbytnost finanční pomoci pro další evropské země nevylučuje.
"Pokud se nám podaří najít správný recept v případě Irska, pak naděje, že se finanční nestabilita nebude šířit dál, je velká," řekl v rozhovoru pro televiziní stanici ZDF německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
"Zabráníme tím (že pomůžeme Irsku) šíření nákazy? V krátkodobém ohledu ano, ve střednědobém zato ne," tvrdí hlavní ekonom bankovní skupiny ING Carsten Brzeski. "Trhy se na chvíli zklidní a některé země si oddechnou, zejména Portugalsko ale ani zdaleka není mimo nebezpečí."
Zatímco Irsko doplatilo hlavně na rychle splasklou hypoteční bublinu, Portugalsko je ohroženo slabým hospodářským růstem a nízkou mírou konkurenceschopnosti.
"Nevím, jestli k tomu dojde ještě letos nebo až po Novém roce," cituje agentura Reuters analytika poradenské společnosti Informacao de Mercados Financeiros sídlící v Portu Filipeho Garcíu. "Je to (zahraniční pomoc) ale v podstatě nevyhnutelné."
Portugalská pravicová opozice navíc tvrdí, že vláda v Lisabonu zatajuje skutečný stav věcí.
"Do celkové výše státního dluhu nebyly zahrnuty pohledávky podniků, které byly díky státní pomoci de facto znárodněny," varuje vůdce Sociálně demokratické strany Portugalska Pedro Passos Coelho. "Skutečný dluh je 112 procent HDP a nikoliv pouze 82 procent, jak tvrdí socialisté."
To silně připomíná řecký scénář, kdy pravicová Nová demokracie také tajila skutečnou výši deficitu státních financí a socialisté po převzetí moci museli oznámit, že rozpočtový schodek činí dvanáct a nikoliv jen šest procent hrubého domácího produktu.
Deficit rozpočtu by proto podle Coelha mohl na konci roku činit až 32 procent HDP.
Na silné ekonomiky se neútočí
V jiné situaci je Itálie a Španělsko.
Obě země se v minulosti vždy dokázaly z finančních problémů dostat vlastními silami. Itálie zápasí s vysokým státním dluhem na úrovni 115 procent HDP po léta, aniž by investoři nějak pochybovali o její solventnosti.
Španělský dluh začal narůstat v posledních dvou letech a teď je na úrovni 53 procent HDP, což je o dvacet procent méně než v případě německého či francouzského zadlužení.
"Pokud bude také Portugalsko přinuceno přijmout unijní pomoc, může se pozornost všech následně obrátit ke Španělsku a v takovém případě nevím, co podnikne vláda v Madridu," říká ekonom z madridské Universidad San Pablo Edro Schwarz.
V současné krizi bude hodně záležet na tom, jak rychle dokáže Řím a Madrid přesvědčit spekulanty na trhu s vládními obligacemi, že se jim nevyplatí zaútočit na čtvrtou a pátou nejsilnější ekonomiku EU.
Řecko, Irsko a Portugalsko dostali do problémů také oni, i když hlavní příčinou byly rychle narůstající rozpočtové deficity a špatné kryté hypoteční úvěry.
Zatímco HDP každé z uvedných tří zemí činí přibližně dvě procenta unijní ekonomiky, je to v případě Itálie a Španělska 12,8, respektive 11,5 procenta celkového hospodářského výkonu EU.
