Čínská vesmírná stanice se řítí k Zemi a nikdo neví, kam dopadne. Nebezpečí je malé, uklidňují vědci

Zahraničí Zahraničí
9. 1. 2018 18:35
Selhání stanice znamená pro Čínu velké zaškobrtnutí při naplňování ambiciózního vesmírného programu.
Vizualizace vesmírné stanice Tchien-kung 1.
Vizualizace vesmírné stanice Tchien-kung 1. | Foto: ČTK

Peking - Čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1 se blíží k Zemi. Nikdo přitom neví, kdy přesně a kam tato kosmická laboratoř dopadne.

Symbol vzestupu Číny, osm a půl tuny těžká a dvanáct metrů dlouhá stanice se v březnu 2016 vymkla kontrole a od té doby se řítí k Zemi.

Na zemský povrch by měla dopadnout v březnu. Vědci podle americké televize CNN neočekávají, že by její trosky mohly někoho zranit nebo zabít. Pravděpodobnost, že se tak stane, je jedna ku bilionu. Pro porovnání: Šance, že člověka zasáhne blesk, je daleko menší - jedna ku 1,4 milionu.

Selhání stanice znamená pro Čínu velké zaškobrtnutí při naplňování ambiciózního vesmírného programu.

"Je to ostuda," řekl CNN astrofyzik Jonathan McDowell z Harvardu. "Reálné nebezpečí je sice malé, ale dnes je běžnou praxí, že objekty této velikosti nepadají k Zemi tímto způsobem," upozornil McDowell.

V nejlepším případě většina stanice shoří při vstupu do atmosféry a jen malé části dopadnou do moře.

"Nejhorší scénář je, že se Tchien-kung 1 vrátí do atmosféry nad hustě obydlenou oblastí, pár velkých úlomků dopadne na Zemi a pravděpodobně způsobí menší škody na majetku," načrtl možný budoucí vývoj McDowell. Dodal ale také, že to se nikdy v šedesátileté historii návratu kosmického smetí nestalo.

Podle čínských úřadů je také málo pravděpodobné, že padající trosky vesmírného kolosu naruší leteckou dopravu nebo život na Zemi.

Jediné nebezpečí tak hrozí zvědavcům, kteří by se vydali na vlastní pěst zkoumat místo dopadu trosek. Mohli by při tom přijít do styku se zbytky toxického raketového paliva hydrazinu, který může způsobit rakovinu.

Češi mohou být v klidu

Zatímco loni v březnu obíhala stanice kolem Země ve výšce 348 kilometrů, v prosinci to bylo jen 286 kilometrů.

Vědci předpokládají, že úlomky dopadnou v oblasti mezi 43. stupněm severní šířky a 43. stupněm jižní šířky. Česku se tedy vyhnou.

Tchien-kung 1 (v překladu Nebeský palác) byla první čínská vesmírná stanice. Do kosmu byla vynesena koncem září 2011. Čínští tchajkonauti na ní naposledy pracovali v roce 2013.

"Původní plán byl, že krátce poté bude řízeně navedena do oceánu. Obávali se však, že její nástupce Tchien-kung-2 by se nemusel úspěšně dostat na oběžnou dráhu, tak se rozhodli udržovat Tchien-kung-1 v záloze," řekl McDowell.

V květnu 2016 Čína oznámila v OSN, že se stanicí už pár týdnů nemá kontakt. Konkrétní důvody nesdělila. "Čína možná ztratila kontrolu nad stanicí, protože jí došlo palivo," uvedl Roger Handberg z Univerzity střední Floridy.

Téměř čtyři a půl tisíce panelů použili Číňané na stavbu odrazové desky největšího rádiového teleskopu. Plocha se rovná 30 fotbalovým hřištím. | Video: Reuters

Šest měsíců poté co přerušila kontakt Tchien-kung 1, nastoupila na oběžnou dráhu modernější verze Tchien-kung 2.

Aktuální fiasko s likvidací Tchien-kung 1 ale neohrozí dlouhodobé plány čínských vládců v ambiciózním vesmírném programu. Do roku 2022 chtějí Číňané dopravit do kosmu stálou, dvacetitunovou vesmírnou stanici. Hodlají také vyslat svého tchajkonauta na Měsíc a průzkumné pojízdné vozítko na planetu Mars.

Kosmický hřbitov

To, že kosmické smetí, jako jsou úlomky satelitů a raket, dopadá na Zemi, je celkem běžné. Například loni se podle McDowella nekontrolovaně řítilo k planetě pět objektů těžších než tři tuny. Všechny se ale rozpustily v atmosféře.

V roce 2001 proběhla řízená likvidace ruské stanice Mir, která vážila 135 tun. Velká část Miru shořela v atmosféře a zbytek trosek spadl do moře.

Nekontrolovaně směřovala k Zemi také první americká vesmírná stanice Skylab v roce 1979, jejíž hmotnost byla 74 tun. Některé její části spadly na řídce obydlené území v Západní Austrálii. Nevznikly však žádné škody, až na pokutu 400 amerických dolarů za smetí.

Odhaduje se, že v posledních 50 letech se na Zemi dostalo více než 5400 tun vesmírného odpadu, aniž by přitom někdo přišel o život. Většina smetí skončí ve jižním Tichém oceánu. Této oblasti proto někteří přezdívají "kosmický hřbitov".

 

Právě se děje

Další zprávy