Čína nyní překonává všechny rekordy v počtu svých bojových letadel, vysílaných do vzdušného prostoru, který považuje Tchaj-wan za svoji obrannou zónu. Od pátku do středy sem proniklo 150 čínských stíhaček. Od začátku roku do této oblasti přiletělo 672 letounů, loni za celý rok to přitom bylo 380.
Naposledy Peking podobně masivním způsobem vojensky operoval poblíž hranice Tchaj-wanu v roce 1996, když se snažil ovlivnit prezidentské volby na ostrově, v nichž kandidoval a nakonec uspěl stoupenec nezávislosti Li Teng-chuej. Tehdy Číňané v rámci cvičení odpalovali poblíž rakety.
Čína odmítá jakékoliv prohlášení nezávislosti Tchaj-wanu a vyhrožuje, že takový krok by okamžitě znamenal válku. Podle tchajwanské vlády ale ostrov ve skutečnosti nezávislý je, ačkoliv ho uznává ve světě jen několik málo nevýznamných států.
Peking slovy prezidenta Si Ťin-pchinga i armádních představitelů opakuje, že má právo proti Tchaj-wanu zasáhnout silou, protože jde o území, které patří Číně. "Když budeme chtít a budeme to považovat za nutné, nebudeme se zdráhat tvrdě zasáhnout," cituje americký novinář Bob Woodward v nedávno vydané knize Peril (volně přeloženo jako nebezpečí) náčelníka generálního štábu Čínské lidové armády Li Cuo-čchenga.
Únosná cena za válku
Tchajwanský ministr obrany Čchi Kchuo-čcheng vyslovil obavy, že Čína se připravuje na invazi a že na ni bude připravena při minimalizaci vlastních škod a ztrát v roce 2025. "Kapacitu na invazi mají už nyní, ale nebyla by to jednoduchá válka, musí vzít v úvahu mnoho rizik. V roce 2025 počítají s tím, že náklady na boj budou nižší a cena, kterou za válku zaplatí, bude únosná," upozornil ministr.
Tchaj-wan se snaží svoji raketovou obranu přesouvat z pevných základen na mobilní nosiče, aby bylo pro Čínu těžší je zničit, pokud by na ostrov zaútočila.
Nynější situace je natolik vyhrocená, že americký prezident Joe Biden kvůli ní mluvil telefonicky se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Tchajwanští politici připouštějí, že v tuto chvíli sice Čína invazi a dobytí ostrova nechystá, průniky letadel jsou ale součástí dlouhotrvající kampaně, která má oslabit vůli obyvatel Tchaj-wanu k obraně a podlomit jejich víru v to, že vláda je schopna nadále udržet nezávislost.
Čínská armáda v posledních letech modernizuje letectvo i námořnictvo, investuje do vývoje a výroby ponorek. Tchaj-wan má díky spolupráci se Spojenými státy silné letectvo a protiletadlové zbraně, otázkou však je, zda by USA v případě napadení ostrovu přímo vojensky pomohly. "Bez amerického zapojení je pravděpodobné, že by tchajwanská obrana odolávala čínskému útoku jen několik dní," píše ve své analýze agentura Reuters.
Zlom po nástupu Si Ťin-pchinga
Ve Spojených státech po válkách v Iráku a Afghánistánu nyní panuje nechuť vstupovat do dalšího konfliktu. V nedávném průzkumu společnosti Eurasia Group Foundation odpovědělo na dotaz, zda by USA měly bránit Tchaj-wan v případě jeho napadení Čínou, kladně 42 procent dotázaných Američanů. Šestnáct procent respondentů se domnívá, že nikoliv, a 41,6 procenta uvedlo, že neví.
China-Taiwan military tensions 'worst in 40 years' https://t.co/B4L1kna53C
— BBC News (World) (@BBCWorld) October 6, 2021
Prezident Si Ťin-pching od roku 2012, kdy nastoupil do čela Číny, zdůrazňuje potřebu čínské jednoty. Hovoří o síle země a jejím důležitém postavení ve světě, které ji nikdo nemá právo upírat. Zostřil rovněž rétoriku vůči Tchaj-wanu.
"Mezi Čínou do roku 2012 a od roku 2012 je velký rozdíl, země se změnila. Si přepsal zažitá pravidla, rozdělení pravomocí i hranice, které si sama stanovovala čínská zahraniční politika. Prezident centralizoval moc ve svých rukou a hraje mnohem více na nacionalistickou kartu než jeho předchůdci," řekla před časem Aktuálně.cz expertka na Čínu a Tchaj-wan Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.
Čínská lidová armáda má přes milion příslušníků pozemních sil, 5800 tanků a 1500 letadel. Tchajwanské ozbrojené síly disponují 140 tisíci vojáků, 800 tanky a 500 letadly.
Vojenský rozpočet Číny v roce 2019 činil podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru 252 miliard dolarů (v přepočtu 5,5 bilionu korun), vojenský rozpočet Tchaj-wanu byl přibližně 12,2 miliardy dolarů (267 miliard korun).
Co se týká výše výdajů na armádu a zbrojení, Čína je na druhém místě na světě po Spojených státech, Tchaj-wan na jedenadvacátém.