Praha – Zavalitý chlapík s širokým úsměvem a úzkými brýlemi popíjí kávu v pražské kavárně. Přijel, aby osobně představil svoji knihu, která mu vyšla v češtině.
Za hukotu kávovaru a zvonku nad dveřmi, ohlašujícího příchody či odchody hostů, vypráví o "svém" tématu, které ve světě proslavil a zároveň ono proslavilo jeho.
Ethan Gutmann, spisovatel, analytik a investigativní novinář, napsal po letech pátrání knihu s prozaickým názvem Jatka. Je o násilném odebírání orgánů vězňům v Číně. Především politickým vězňům, hlavně stoupencům organizace Fa-lun-kung.
Člověk, kterého v Číně sotva potkáte, protože pekingské vedení ho označuje za lháře a popírá, že by kdokoliv v zemi dával orgány nedobrovolně.
Gutmann na základě svých rozhovorů s mnoha Číňany tvrdí, že od roku 2000 zemřely desetitisíce vězňů kvůli tomu, že jim lékaři odebrali orgány kvůli transplantaci. Uvádí číslo přibližně 65 tisíc životů v letech 2000 až 2008.
Uvádí i ceny, které nemocnice a transplantační centra nabízejí zájemcům. Často Japoncům, Malajsijcům, Evropanům či Američanům.
Samozřejmě první otázka nemůže znít jinak: Jak to může dokázat? Pokud by skutečně obchod s orgány byl tak rozsáhlý, proč se o tom tak málo hovoří?
"I já jsem byl zpočátku skeptický, když se v roce 2006 objevily první zprávy o odebrání orgánů vězňům z komunity Fa-lun-kung. Ale začal jsem měnit názor poté, co jsem se setkal se ženou, která prošla pracovními tábory a podařilo se jí opustit Čínu. Vyprávěla o podivných testech. Jak jí odebírali vzorky krve, kontrolovali rohovku, ledviny. Ani tehdy jsem nebyl přesvědčený, ale během let jsem zpovídal další lidi, kteří tuto praxi nezávisle na sobě potvrzovali," říká Američan.
Mluvil například s dozorci v táborech v západočínské provincii Sinťiang, kde žijí převážně muslimští Ujgurové. Právě ujgurské vězně podle Gutmanna čínské nemocnice začaly pro transplantace zneužívat jako první.
Potom také Tibeťany a křesťany odmítající členství v oficiální, režimem povolené církvi. A po zákazu Fa-lun-kung v roce 1999 i stoupence tohoto hnutí. Vláda ho označuje za sektu, která se snaží ovládnout mysl lidí.
"Odebírání provádějí hlavně vojenští doktoři. Vydělává to několik miliard dolarů ročně. Nejsou to možná vzhledem k velikosti čínské ekonomiky velké peníze, ale pro nemocnice, které to provádějí, to rozhodně je velký byznys,“ říká kritik režimu.
Uvádí rovněž, že má řadu svědectví o tom, že jsou někteří vězni popravováni tak, aby je kulka jen zranila a ledviny či játra byly funkční. "Je to nejprimitivnější a zároveň nejkrutější způsob, jak získat neporušené orgány v dobrém stavu," vypráví s odvoláním na své zdroje. Většinou bývalé vězně z řad Fa-lun-kung, kteří se dostali ze země.
Peking v reakci na obvinění uvedl, že nikdo není nucen k dárcovství orgánů, vždy je to dobrovolné.
Už před osmi lety zveřejnili obvinění za obchod s orgány kanadští právníci David Kilgour a David Matas. Jejich studie vycházela z telefonických rozhovorů několika Číňanů s nemocnicemi a transplantačními centry.
Volající se představili jako lidé, kteří se zajímají o transplantaci, a jen tak mimochodem se zajímali o to, zda orgány pocházejí od stoupenců Fa-lun-kung. Mnozí zástupci nemocnic a lékaři přiznali, že ano. Jiní o tom odmítli hovořit do telefonu.
Kanaďané některé přepisy rozhovorů publikovali. Například tento z roku 2006 z provincie Che-nan: "Slyšel jsem, že ty ledviny od praktikujících Fa-lun-kungu jsou lepší. Máte je?" "Ano, ano, vybíráme všechny mladé a zdravé ledviny." "Takže ty, kteří praktikují tenhle Fa-lun-kung?" "Co se toho týče, můžete být v klidu. Promiňte, nemohu vám toho moc říci po telefonu."
Jedním z citovaných svědků je také tchajwanský traumatolog Ko Wen-je, kterému kolegové z pevninské Číny nabízeli orgány pro jeho pacienty a soukromě přiznávali, že pocházejí od lidí, vězněných kvůli příslušnosti k Fa-lun-kung.
A z jakého důvodu jsou odebírány orgány právě lidí z Fa-lun-kung? Podle Gutmanna nejen kvůli tomu, že Komunistická strana chce pro ni nebezpečné hnutí zlomit.
"Problémem čínských vězení je rozšíření žloutenky. Má jí odhadem šedesát až sedmdesát procent všech vězňů v zemi. To znamená, že orgány těchto lidí nemohou být použity při transplantaci. Stoupenci Fa-lun-kung nebo tibetští mniši jsou v tomto směru obvykle v pořádku díky svému životnímu stylu," říká Ethan Gutmann.
Loni po vydání jeho knihy v angličtině čínské velvyslanectví ve Washingtonu vydalo prohlášení, že podle zákona je vyžadován písemný souhlas každého vězně s darováním orgánů. Tvrzení, že je k tomu nucen, označilo za propagandu Fa-lun-kung.
Gutmann, říká, že se nediví některým skeptickým názorům, které zpochybňují jeho závěry. Domnívá se, že mlčení souvisí se zájmem o orgány v zahraničí. V některých zemích se čeká na ledviny, játra či jiné části těla roky, v Číně někdy jen týdny.
"Kvůli obchodu s Čínou panuje kolem problému záměrné mlčení. Nejde ani tak o vlády, ale i o lékaře. Ty z nich, kteří se s čínskými partnery dohodli na transplantacích. Existuje tam dohoda, že se nebudou zmiňovat o politických vězních. O tom, že orgány pocházejí od těchto vězňů. Zmiňují jen vězně," uzavírá muž, který v Číně čtyři roky žil a pracoval, ale dnes je na seznamu jejích nepřátel.
