Washington - Část vlády prezidenta George Bushe chce bombardovat Írán. Ne v budoucnosti, ale nyní.

Přitom nemá jít o útoky na jaderná zařízení kvůli neochotě Teheránu zastavit atomový program.

Důvodem je Irák a útočit se má na údajná výcviková střediska, kde se školí iráčtí šíitští radikálové.

Bílý dům tvrdí: Na základě informací, získaných armádou přímo v Iráku, víme, že někteří povstalci jsou cvičeni v Íránu a používají íránské zbraně.

Především miny, které na iráckých silnicích často zabíjejí americké vojáky.

Jsou vražedné miny z Íránu?

Tím, kdo chce udeřit na údajná výcviková střediska v Íránu, je viceprezident Dick Cheney. Americkým novinářům to potvrdil zdroj z Bushovy administrativy, napsala agentura AP.

Viceprezident údajně nevěří v diplomatické jednání. Podle něj je nutné zasáhnout tábory íránských jednotek al-Kuds, které jsou součástí Revolučních gard.

Speciálních ozbrojených složek íránského režimu, složených z dobrovolníků oddaných ideálům islámské revoluce z roku 1979 a přímo podřízených rozkazům nejvyššího vůdce Íránu, ajatolláha Chameneího.

Právě oddíly al-Kuds (arabský název pro Jeruzalém) podle názoru Američanů penězi, zbraněmi i výcvikem podporují šíitské radikály. Jmenovitě hlavně takzvanou Mahdího armádu, kterou vede radikální duchovní Muktada Sadr.

"Íránem sponzorované síly mají za červenec na svědomí třetinu amerických vojáků, kteří v tomto měsíci v Iráku přišli o život," uvádí se ve zprávě amerického velení v Iráku.

Riceová je opatrnější

Cheney prý chce, aby útok začal hned poté, co USA získají jasné důkazy o íránském podílu na násilí. Například v podobě zadrženého vozu plného zbraní nebo ozbrojenců u irácko-íránské hranice.

Proti úderům na Írán je ale podle zákulisních informací jak ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, tak i ministr obrany Robert Gates.

Bush si zřejmě nechává dveře otevřené pro všechny možnosti. Tento týden varoval Írán, že pokud nepřestane s podporou těch, kteří v Iráku zabíjejí Američany, bude čelit následkům.

Nespecifikoval ale jakým.

Cheney většinou požaduje tvrdý postup: jak nyní proti Íránu, tak i dříve proti Saddámu Husajnovi.

Jeho tvrzení o propojení Saddámova režimu s Al-Káidou, kterým zdůvodňoval nezbytnost zásahu v Iráku, se ale nepotvrdilo.