Brusel/Praha – Slibuje, že obnoví zkostnatělé evropské instituce a vdechne jim nový život. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se dnes spolu s 27 komisaři oficiálně ujímá své funkce.
Ještě než si nový šéf "evropské vlády" stihl zařídit bruselskou pracovnu, musel odrážet útoky z řad euroskeptiků. Vyčítají mu, že v politických funkcích strávil už 30 let, že je "dinosaurus", který bude evropské státy svazovat zbytečnou byrokracií.
Proti bývalému lucemburskému premiérovi vystupuje i česká ODS. "Myšlenkově zůstává v osmdesátých a devadesátých letech," napsal europoslanec Jan Zahradil. "On sám je zárukou, že se Evropská komise bude jakýmkoli změnám tvrdě bránit," míní místopředseda občanských demokratů.
Jean-Claude Juncker povede Komisi pět let. Chce podpořit hospodářský růst a nová pracovní místa, slibuje také zrušení roamingu nebo celních poplatků s USA. Hlasitě mluví o udržení Velké Británie v EU.
O jeho pragmatičnosti vypovídá důrazné prohlášení, že v následujících pěti letech se Unie nerozšíří ani o jeden stát. Juncker však mimo dobře znějící cíle chce přijmout také kontroverznější opatření, které rozděluje členské státy.
"Černá práce" pro Jourovou
Jedním z eurokomisařů na "černou práci" bude i česká zástupkyně Věra Jourová. Komisařka pro spravedlnost a rovnost pohlaví má pokračovat například v prosazování ženských kvót. Plánované opatření nařizuje soukromým firmám, aby navýšily podíl žen v dozorčích radách na 40 procent.
Šance, že kvóty budou platit, je i přes odpor některých států vysoká. "Směrnice o genderové vyváženosti získala v uplynulém volebním období výraznou většinu 459 hlasů v Evropském parlamentu a řada zemí EU ji podporuje," říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.
Jourová po počátečním lavírování jednoznačně řekla, že kvóty rychle protlačí. "Bude mou prioritou, aby byla příslušná směrnice přijata, a myslím si, že by se tak mělo stát nejpozději koncem roku 2015," napsala poslancům po slyšení v Evropském parlamentu.
Bývalá ministryně pro místní rozvoj zprvu kvóty odmítala, při "grilování" v europarlamentu ale otočila. "Jourová vnitřně úplně s opatřením nesouhlasí, ale v rámci schvalovacího procesu v Evropském parlamentu nemohla prakticky zastávat jinou pozici," domnívá se Jan Kovář z think tanku Evropské hodnoty.
Kvóty by se měly týkat velkých firem, které působí na burze. I tak ale směrnice může způsobit komplikace. Například českým státem ovládaný gigant ČEZ dlouhodobě nemá v dozorčí radě ani jednu zástupkyni. Ženy navíc průměrně obsazují pouze 15 procent pozic ve vrcholových firemních orgánech.
Navíc o tom, že kvóty nemusejí diskriminaci žen na pracovním trhu vyřešit, vypovídají zkušenosti ze zahraničí. "Zavedení obdobných kvót v Norsku mělo za následek dobrovolné stažení řady společností z obchodování na burze, aby se opatření vyhnuly," upozorňuje pedagog z Metropolitní univerzity Kruliš.
Složité portfolio
Předseda Komise chce také bojovat s podvody při čerpání evropských dotací. Ročně se v průměru z unijního rozpočtu "ztratí" až 13 miliard korun. Dohlížet na dodržování zákonů má nová instituce – Úřad evropského veřejného žalobce. Prosadit ho má opět Jourová. A nebude to mít snadné.
Už dříve se proti návrhu postavily parlamenty z 11 členských států, které upozorňovaly, že opatření je v rozporu s principem subsidiarity, tedy zásadami o rozhodování co nejblíž občanům.
"K porušení toho principu skutečně může dojít, protože možnost trestně stíhat podvody týkající se unijních financí by z národní úrovně zmizela," říká Jan Kovář, ale vzápětí dodává, že by potírání podvodů mohlo být na evropské úrovni efektivnější.
Věra Jourová tak bude muset být v jednání flexibilní a pravděpodobně bude narážet na silný odpor členských států. "Působnost Jourové je velice doširoka rozkročená. Hodně důležité pro její efektivitu bude také to, jaké si vybuduje vztahy s prvním místopředsedou Komise Fransem Timmermansem, který bude de facto její nadřízený," myslí si právník a politolog z Karlovy univerzity Ivo Šlosarčík.
Novou Komisi schválil Evropský parlament minulý týden. Zelenou jí dalo 423 poslanců, 209 bylo proti. Podpořili ji lidovci, socialisté a liberálové, kteří společně mají ve štrasburském parlamentu pohodlnou většinu. S Junckerovým kabinetem nesouhlasí zejména euroskeptické frakce.
