Praha - Investice společnosti ČEZ na Balkáně procházejí krizí. Po Albánii hrozí odebrání licence na distribuci elektřiny českému gigantovi v Bulharsku.
Cena elektřiny pro koncové zákazníky je na Balkáně a ve střední či východní Evropě citlivým problémem. Bulhaři začali protestovat proti vládě poté, co jim naskočily na účtech vyšší cifry, a opozice toho okamžitě využila.
Podařilo se jí ve středu dotlačit pravicovou vládu premiéra Bojka Borisova k demisi.
"Osobně nevěřím, že v Bulharsku se bude opakovat ten albánský scénář, úplné odebrání licence a ještě bez náhrady. Bulharsko je přece jenom členem Evropské unie, potřebuje zahraniční investice, má z toho plynoucí závazky a toto by na něj vrhlo špatné světlo," uvedl pro Aktuálně.cz analytik Patria Direct Tomáš Sýkora.
Pokud by ale na špatný scénář došlo, ztráty by byly velké.
"V první řadě by ČEZ přišel o roční provozní zisk, který se pohybuje někde kolem jedné až jedné a půl miliardy korun. A jednorázová účetní ztráta, způsobená odebráním licence, by podle našich propočtů činila asi pět miliard korun, což je zhruba srovnatelné se ztrátou, která hrozí v Albánii," říká Tomáš Sýkora.
V ČEZu se domnívají, že se stali obětí předvolebního politického boje v Bulharsku.
"V Bulharsku mají být 7. července volby a už teď tam probíhá předvolební kampaň. A bohužel sociálně-ekonomická situace části obyvatel se přenesla do negativních nálad vůči síťovým odvětvím obecně," uvedl pro týdeník Ekonom finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Spory o to, kolik mají lidé platit za elektřinu, plyn nebo vodu, jsou součástí politického zápasu i jinde.
V Maďarsku se zlevňuje
Maďarská vláda letos 1. ledna snížila ceny plynu i elektřiny pro domácnosti o deset procent. Slovy premiéra Viktora Orbána tak chtěla ulevit Maďarům, potýkajícím se s následky hospodářské krize.
Na průzkumech se to projevilo. Podle agentury Ipsos zastavila vládní strana Fidesz (Svaz mladých demokratů) propad popularity a dostala by ve volbách nyní čtyřicet procent hlasů, zatímco opoziční socialisté osmadvacet procent.
Socialisté ovšem snížení poplatků také podpořili.
Naopak v Rumunsku od 1. ledna ceny elektřiny pro domácnosti vzrostly o deset procent. Parlamentní volby tam byly v prosinci, další budou až za čtyři roky...
Rumunský regulátor zvýšení schválil s poukazem na to, že dodavatelé elektřiny potřebují náhradu za ztráty posledních let, kdy prodávali energii za ceny nižší než výrobní náklady.
Na zdražování si zvykají také v Srbsku. Od začátku letošního roku platí Srbové o dvanáct procent více než loni, přitom už v roce 2011 se zdražovalo o patnáct procent.
ČEZ je aktivní v Rumunsku, kde vůči němu mají některé místní podniky velké dluhy, například rumunský státní železniční dopravce CFR. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg jednal v Bukurešti loni i předloni a otázka dluhů ČEZu byla vždy tématem schůzky.
Loni ČEZ otevřel na východě Rumunska největší větrný park v Evropě, investoval do něj 1,1 miliardy korun.
Na rumunské frontě (snad) klid
"Nedomnívám se, že by i v Rumunsku hrozila krize jako v Albánii či Bulharsku. Podle mých informací došlo loni k částečnému splacení dluhů ČEZu, i když některé pohledávky zůstávají problémem," říká Tomáš Sýkora.
V Maďarsku nakoupil ČEZ akcie plynárenské a ropné společnosti MOL v roce 2007. V plánu byla spolupráce na společné výstavbě plynových elektráren.
Praxe je ale jiná. Ministr financí Miroslav Kalousek vyzval nedávno vedení ČEZu, aby objasnilo prodej firmy I&C Energo z roku 2008 do rukou MOLu. Maďaři poté uzavřeli předkupní smlouvu na I&C Energo se společností, kterou založil Josef Brož, přítel současného předsedy dozorčí rady Martina Romana.
"Ohledně vstupu ČEZ do maďarského petrochemického gigantu MOL zase sílí podezření, že jeho hlavním smyslem bylo zakrýt vyvedení lukrativní dcery ČEZ, společnosti I&C Energo, přes MOL na firmu Yellowraazd, napojenou na Josefa Brože, blízkého Martinu Romanovi," míní ekonomická komentátorka Aktuálně.cz Zuzana Kubátová.
