* Lukašenko a další špičky režimu zřejmě nebudou moci cestovat do EU * Schwarzenberg považuje Bělorusko za důležité téma * Volební soupeři Lukašenka zůstávají ve vazbě
Praha - Rozhořčení evropských politiků nad průběhem a násilným finále prosincových prezidentských voleb v Bělorusku vyústí v přijetí sankcí, které Evropská unie uvalí jako celek na režim prezidenta Alexandra Lukašenka .
Otázka je, jaká bude jejich podoba a jak moc budou Lukašenka bolet.
Podle oficiálních výsledků získal běloruský vůdce v prezidentských volbách téměř 80 procent hlasů. Opozice to označila za nesmysl a falšování, podle ní dostal jen přibližně 40 procent hlasů a mělo se konat druhé kolo.
Po protestu, který se v centru Minsku konal v den voleb večer 19. prosince, milice tvrdě rozháněla tisíce demonstrantů, stovky jich zatkla a zbila. Čtyři protikandidáti Lukašenka zůstávají dál ve vazbě a hrozí jim až patnáct let vězení.
Členské státy Evropské unie se zřejmě chystají zakázat Lukašenkovi a dalším desítkám představitelů režimu vstup na území EU.
"Považuji to za velice pravděpodobné," oznámil tento týden švédský ministr zahraničí Carl Bildt.
Nejhlasitější kritika běloruských poměrů zaznívá z Varšavy. Ta například žádá Spojené státy, aby finančně podpořily běloruskou opozici a organizace, které usilují o demokracii.
Poláci dají více peněz na provozování běloruské satelitní televize Belsat, která sídlí ve Varšavě a sleduje ji necelý milion z deseti milionů obyvatel Běloruska.
Polský ministr zahraničí Radek Sikorski byl také první, kdo otevřeně a jednoznačně zpochybnil výsledek voleb.
"Podle mých informací Lukašenko nezískal padesát procent hlasů, potřebných k vítězství v prvním kole," prohlásil šéf polské diplomacie.
Podle mluvčího českého ministerstva zahraničí Víta Koláře se o evropské odpovědi na běloruské události rozhodně v následujících dnech či týdnech při poradách v Minsku.
"Je předčasné říkat, s čím tam půjdeme, zda jsme pro tvrdý postoj vůči Lukašenkovi nebo naopak. V Bruselu se uvidí, co má šanci projít jako společné stanovisko unie," řekl Kolář Aktuálně.cz
Bělorusko nicméně podle něj šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg považuje za důležité a sobě blízké téma, kterému věnuje dost času. Schwarzenberg se ještě před Silvestrem připojil k prohlášení ministrů zahraničí Švédska, Německa a Polska, kteří vyzvali k přehodnocení politiky dialogu s Minskem.
"Evropa nic takového neviděla léta. Kombinace volebního podvodu a tvrdých represí nám připomíná zavedení stanného práva v Polsku v roce 1981," stojí v prohlášení čtyř ministrů.
Polsko zároveň zrušilo vízové poplatky pro Bělorusy a nabízí studium těm, kteří kvůli svému angažmá v opozičních hnutích nebo účasti na protestech byli v Bělorusku vyhozeni z vysokých škol.
Ze statistik českého velvyslanectví v Minsku, které má Aktuálně.cz k dispozici, vyplývá, že ambasáda udělila za prvních šest měsíců loňského roku přes sedm tisíc víz Bělorusům, z toho v průměru každému pátému odpustila vízový poplatek ve výši 60 eur.
Berlín podle informací deníku Süddeutsche Zeitung souhlasí s tvrdou odpovědí na prosincové represe. Ze Švédska dokonce zaznívají hlasy, že by Bělorusko mělo být vyloučeno z programu východního partnerství, který EU zahájila předloni na summitu v Praze s šesti bývalými republikami Sovětského svazu.
Opatrnější jsou Litva a Lotyšsko, běloruští sousedé. Litevský ministr zahraničí Audronis Adžubalis oznámil, že by Evropa neměla zcela uzavírat Bělorusku dveře.
Evropská unie zakázala Lukašenkovi a dalším běloruským mocným vstup na území členských států už v roce 2006. O dva roky později byl tento zákaz podmínečně zrušen poté, co byli propuštění běloruští političtí vězni.
Pozvání se ale běloruskému prezidentovi příliš nehrnula, navštívil jen Itálii a Litvu.
