Moskva - Ještě před nehodou v Černobylu sovětští inženýři snili o tom, že jednou vybudují mobilní jaderné elektrárny, které budou zásobovat města v Arktidě, na Sibiři a Dálném Východě.
Po havárii v jaderné elektrárně, která zamořila východní Evropu radioaktivním spadem, musely jít všechny plány k ledu. Veřejnost se k jádru stavěla negativně, ekonomická situace SSSR také nebyla nejlepší.
Speciál: 20 let od Černobylu ZDE
Jenže teď, po dvaceti letech, je už všechno jinak. Rusko bohatne a Kreml se rozhodl ambiciózní, avšak kontroverzní plán opět vzkřísit. A chce to udělat velmi rychle.
Prezident Vladimír Putin schválil výstavbu 26 nových jaderných elektráren a také konstrukci vůbec první plovoucí jaderné elektrárny, která už od roku 2010 má brázdit chladné vody Bílého moře.
Elektrárny na vývoz jako matrjošky
Rusko také během dvaceti let hodlá vyrobit na 60 takovýchto mobilních elektráren na vývoz. Jenže zde se ozývají kritici. Podle nich, tyto elektrárny používají uran obohacený téměř jako při výrobě jaderných zbraní.
Jenže Putina již zřejmě nepůjde zastavit. Jeho plány podporuje jak většina obyvatel, tak také všemožně probírané téma globálního oteplování. A to i přes obavy ze starých sovětských technologií, na jejichž základech by měly být elektrárny vystavěny.
"Ruská ekonomika roste rychleji, než se očekávalo. Náš energetický sektor již brzy bude nedostačující," uvedl Vladimír Fortov, ředitel Institutu fyziky vysokých energií v Moskvě pro deník Christian Science Monitor.
Atomenergoprom: Další monopol?
Zhruba 15 procent veškeré ruské elektrické energie pochází z jaderných elektráren. Země by chtěla do roku 2030 toto číslo téměř zdvojnásobit. Pomoci tomu má spojení asi 30 firem zabývající se jadernou energií v jeden obří celek - Atomenergoprom.
Kreml tak bude moci kontrolovat vše- od těžby uranu, stavby elektráren a elektrických vedení až po obohacování jaderného paliva. Stejně jak už to dělá v jiných odvětvích jako letecká výroba, vývoz zbraní nebo zemního plynu.
"Jsme světoví lídři ve vývoji jaderné energie," říká Sergei Novikov, mluvčí společnosti RosAtom a dodává, že nové ruské reaktory patří k nejbezpečnějším na světě.
Rusko má problém: Íránci neplatí
Kritikové Ruska tvrdí, že jaderný průmysl v zemi potřebuje pročistit hlavně sám sebe, protože je prý zkorumpovaný a plný nekalých praktik. "Není připraven nést takovouto zodpovědnost," říká ekolog Vladimír Slivjak.
Rusko staví také elektrárny v Íránu, Číně, Indii nebo Bulharsku. Jenže začíná mít problémy s Íránem. Ten totiž podle nich za stavbu elektrárny v Búšehru neplatí tak, jak bylo dohodnuto.
"Od ledna Íránci neplatí tak, jak by měli. Nemůžete stavět reaktor jen z dobrého kamarádství," říká Novikov. "Proč neplatí? To se musíte zeptat Íránců."
| Základní informace o existujících ruských jaderných elektrárnách (anglicky) | |
| Informace o plovoucí jaderné elektrárně včetně kritických hlasů (anglicky) |
Zdroje: Green Cross, Rosenergoatom, The Cristian Science Monitor, Reuters
