Praha/Kargyak - Podle plánů místních úřadů by měla být silnice do odlehlého severoindického Kargyaku postavena přibližně za deset let.
V himálajské vesnici, která se nachází v indické části Tibetu, však neumí více než devadesát procent lidí číst a psát. A náhlý příchod civilizace by tu mohl napáchat více škody než užitku.
Čech Jan Tilinger, který má zkušenosti z humanitárních a novinářských misí na Srí Lance a v Súdánu, se proto rozhodl, že na něj obyvatele připraví.
"Vesničané neznají například hodnotu peněz, takže jsou schopní prodat půdu lidem, kteří přijedou, prakticky za cokoliv," vysvětluje třicetiletý muž, kterému kamarádi přezdívají Slunce.
"Pak to skončí tradičním způsobem: jedna ekonomicky silná rodina ovládá všechny ostatní a ve vesnici kvete kvůli projíždějícím kamionům prostituce," dodává.
Čtěte také: Češi staví novou kliniku. Na východě Afghánistánu
Postavíme školu
Nápad postavit zde školu se prý údajně zrodil z rozhovorů se samotnými předáky Kargyaku, kteří její neexistenci považovali za ten vůbec nejpalčivější problém.
"Když dnes přijedou do města, tak si připadají jako chudáci. Malé vzdělání jim sráží sebevědomí," říká Tilinger.
A protože je stavař, rozhodl se, že školu sám navrhne, sežene na ni peníze a postaví.
Vesničané nyní posílají děti studovat do škol ve vzdálených městech. Většina se jich do Kargyaku nevrátí. Škola přímo zde by tak měla zajistit i budoucnost vesnice a migraci eliminovat.
Výuka už rok funguje: v pronajatém domě
Samotná budova se teprve staví. Podle zástupců neziskové organizace Surya, kterou pro tento účel Tilinger založil, bylo však se vzděláváním potřeba začít co nejdříve. A tak si zatím od jednoho vesničana pronajali dům, kde už od jara 2007 zajišťují výuku.
Nyní zde tři místní učitelé a dva Evropané vzdělávají 27 dětí ve věku 4 až 13 let, šest dní v týdnu po pěti hodinách.
Osnovy sestávají z místní zanskarštiny, angličtiny, hindštiny, matematiky, základů hygieny, práce ve skleníku a obdoby naší prvouky, která má malé Tibeťany seznámit s nejdůležitějšími znalostmi z přírodopisu a geografie.
Kapacita stavěné školy má být 60 žáků. Problémem jsou však peníze.
Peníze stále sháníme
"Začal jsem se svými úsporami," říká Tilinger. "Pak jsme měli štěstí a jeden nadšenec nám věnoval milion. Od dobrovolných přispěvatelů jsme vybrali dalších 400 tisíc. Na dostavbu školy, která má zatím vybudované základy, však potřebujeme další půlmilion, který nemáme."
"A na to, aby projekt fungoval dále a vesničané ho mohli za pět let převzít sami, nám chybí téměř 3 miliony," doplňuje.
Kargyak se nachází v čarokrásném prostředí, které je však během zimy od okolního světa zcela odříznuto. Ve výšce 4200 metrů nad mořem tu teploty běžně padají dvacet stupňů pod bod mrazu.
Tilingerův projekt však počítá s architektonickým řešením, které bude díky dokonalé izolaci a konstantnímu přísunu světla udržovat po celý rok teplotu ve škole na patnácti stupních Celsia.
Skleník byl úspěchem
Aby sdružení Surya Tibeťanům dokázalo, že je něco takového skutečně možné, postavilo před rokem a půl nejprve skleník, který funguje na stejném principu.
Nyní je skleník, ve kterém se pěstuje zelenina jako rajčata nebo ředkvičky, tak úspěšný, že jeho konstrukci napodobily i tři okolní vesnice.
"Problémem je, že místní domy nemají vůbec řešenou izolaci, v tom je naše "sluneční škola" průlomová. Vesničané také klidně nechávají otevřené dveře i v zimě," směje se architekt.
"V Indii pak máte pouze jeden typ státní školy - do tropů i do velehor," dodává.Tilinger, který tráví půl roku v Čechách a půl roku v indickém státě Ladákh, kde se vesnice Kargyak nalézá.
Svým projektem, který je vytvořený na základě jeho diplomové práce, chce dokázat, že to jde i jinak.
Více na www.suryaschool.org
