Bývalý americký prezident Jimmy Carter v sobotu odsoudil politiku svého nynějšího nástupce George Bushe. Učinil tak ve dvou rozhovorech, pro list Arkansas Democrat-Gazette a pro BBC, neušetřil kritiky ani odcházejícího britského premiéra Tonyho Blaira za jeho loajální vztah k Bushovi.
"Nejvíc mě zneklidnilo zjevné převrácení amerických základních hodnot, jak je vyjadřovaly předcházející vlády, a to včetně Bushova otce a rovněž Ronalda Reagana i Richarda Nixona a dalších," řekl Carter listu. Pro BBC tvrdě zkritizoval Blaira kvůli jeho těsnému napojení na Bushe, zejména pokud jde o válku v Iráku.
"Bylo to něco hanebného. Loajální, slepý, zjevně podřízený," prohlásil Carter, když měl charakterizovat Blairův vztah s Bushem. Za "největší tragedii pro svět" označil "téměř neochvějnou podporu, kterou poskytovala Británie choré Bushově politice v Iráku".
Radikální řez
Carter, který stál v čele Spojených států v letech 1977 až 1981 a který byl za svou následující charitativní práci oceněn v roce 2002 Nobelovou cenou za mír, se nikdy neskrýval s rozhodným odmítavým postojem vůči americké invazi proti Iráku, která začala v roce 2003.
Podle něho Bush se svým válečným tažením proti Iráku provedl "radikální řez, který ho vzdálil od všech předcházejících politických linií" zastávaných jeho předchůdci v úřadu.
Blaira odsoudil za to, že se nepostavil proti americké invazi do Iráku. Kdyby tak učinil, mohl by zmenšit následující škody, protože by Washingtonu ztížil pozici vůči kritikům, řekl Carter.
"Myslím, že kombinace Bushe a Blaira... prodloužila válku (v Iráku) a prohloubila tragedii, kterou vyvolala," konstatoval Carter.
Hon nanic
Americký list The Los Angeles Times dnes také na svých inetrnetových stránkách poukazuje na to, že ani rozsáhlá pátrací akce, kterou v loňském roce rozvinula americká Ústřední zpravodajská služba (CIA), aby dopadla Usámu Bin Ládina stojícího v čele islámské teroristické sítě Al-Káida, nepřinesla naprosto nic.
S odvoláním na nejmenované představitele CIA deník nicméně připouští, že pátrání alespoň pomohlo odhalit pohyb mnoha příslušníků Al-Káidy a také převody peněz z Iráku směrem ke kmenovým územím v Pákistánu.
Al-Káida získala značné finanční částky od povstalců v Iráku, a to díky jejich kriminálním aktivitám, jako jsou například únosy lidí.
"Irák je pro Al-Káidu významným zdrojem peněz," potvrdil listu zdroj z CIA.
Americké zpravodajské služby vyslaly do Pákistánu a do Afghánistánu asi 50 agentů s úkolem lokalizovat "cíle velké hodnoty" - tedy Bin Ládina a jeho zástupce v Al-Káidě Ajmána Zavahrího, dodává deník.
