Jihokorejská exprezidentka je vinná v úplatkářské aféře. Soud ji poslal na 24 let do vězení

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 6. 4. 2018 9:41
Bývalá prezidenta Pak Kun-hje k soudu nepřišla. Proti rozsudku se ještě může odvolat.
Pak Kun-hje u soudu, květen 2017.
Pak Kun-hje u soudu, květen 2017. | Foto: Reuters

Soul - Bývalá jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje byla v pátek odsouzena k 24 rokům vězení a pokutě 18 miliard wonů (bezmála 350 milionů korun). Soud ji shledal vinnou ze zneužití pravomoci, vydírání a korupce. Exprezidentka i prokuratura se mohou proti rozsudku odvolat. Pak, která je ve vazbě a obžalobu odmítá, do soudní síně nepřišla.

V okolí soudní budovy v centrální části Soulu se shromáždily stovky příznivců bývalé první ženy země, kteří skandovali, že Pak je nevinná. "Zastavte vražednou politickou pomstu," stálo na jednom z transparentů před soudní budovou.

Šestašedesátiletá Pak proces bojkotovala od října na protest proti rozhodnutí, kterým jí byla prodloužena vazba o šest měsíců. Soudce obvinila ze zaujatosti.

Tento týden bývalá prezidentka oznámila, že k soudu nepřijde ani na vynesení rozsudku. Vzhledem k tomu, jakou pozornost případ vyvolal, soudní líčení přenášela živě televize, což nebývá v Jižní Koreji zvykem, napsala agentura AFP.

V centru korupčního skandálu, který vypukl v roce 2016 a měl loni v březnu za následek sesazení Pak Kun-hje, stála její důvěrnice Čche Son-sil. Ta si letos v polovině února vyslechla rozsudek, kterým jí byl uložen trest dvaceti let odnětí svobody. Čche Son-sil byla uznána vinnou z toho, že využívala mimo jiné svých styků s prezidentkou a nutila jihokorejské firmy, aby darovaly miliony dolarů jejím nadacím.

Aféra se týkala i největší jihokorejské průmyslové společnosti Samsung, jejíhož šéfa I Če-jonga soud loni v srpnu poslal na pět let do vězení za úplatkářství. Letos v únoru byl ale překvapivě propuštěn.

Skandál přispěl k rostoucímu rozhořčení jihokorejské veřejnosti ohledně napojení politiky na mocné průmyslové konglomeráty, takzvané čeboly, napsala agentura AFP.

Konzervativní prezidentka byla první ženou v čele Jižní Koreje a také prvním demokraticky zvoleným politikem, který byl v této zemi sesazen. V úřadu ji po volbách nahradil liberální Mun Če-in, který přispěl ke sblížení se Severní Koreou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy