Dědic firmy Samsung dostal 5 let vězení za korupci. Podle právního zástupce se odvolá

ČTK Reuters ČTK, Reuters
Aktualizováno 25. 8. 2017 12:13
Jihokorejský soud poslal I Če-jonga, dědice firmy Samsung, na pět let do vězení. Podle agentury Reuters jeho právní zástupce uvedl, že se odvolá. I Če-jong byl zadržen v únoru na základě obvinění, že podplatil prezidentku Pak Kun-hje, aby mu pomohla získat kontrolu nad konglomerátem Samsung. Jihokorejská prokuratura mu navrhovala dvanáctiletý trest. Ve skandálu je v odděleném procesu souzena i sesazená jihokorejská prezidentka Pak.
Dědic konglomerátu Samsung I Če-jong.
Dědic konglomerátu Samsung I Če-jong. | Foto: Reuters

Soul - Jihokorejský soud poslal v pátek dědice konglomerátu Samsung I Če-jonga na pět let do vězení. Obžalován byl z úplatku v aféře kolem bývalé prezidentky Pak Kun-hje. Informovala o tom agentura Reuters.

I Če-jong, který obvinění odmítá, byl ve vazbě od února a podle svých právníků se proti rozsudku odvolá.

Po šest měsíců trvajícím procesu soud dospěl k závěru, že 49letý I Če-jong se dopustil korupce ve snaze získat vládní pomoc pro fúzi, která mu měla zajistit kontrolu nad širší částí skupiny Samsung.

Podle soudu rovněž ukryl majetek v zahraničí, dopustil se zpronevěry a křivopřísežnictví.

V souvislosti s korupčním skandálem je v odděleném procesu souzena i sesazená jihokorejská prezidentka Pak.

Hrozilo mu až 12 let

Dědic jednoho z největších korporátních impérií na světě byl zadržen v únoru na základě obvinění, že podplatil prezidentku Pak, aby mu pomohla získat kontrolu nad konglomerátem. Kruhům kolem bývalé prezidentky měl poskytnout 43 miliard wonů (přes 900 milionů Kč).

Jihokorejská prokuratura navrhovala za zpronevěru a korupci dvanáctiletý trest. Obhajoba trvala na tom, že fúze byla ryze podnikatelskou záležitostí, soud však tuto argumentaci nepřijal.

I Če-jong jakoukoli vinu popírá a jeden z jeho advokátů páteční verdikt označil za nepřijatelný.

Podle jihokorejských zákonů trest vězení delší než tři roky nelze uložit v podmíněné formě. Pětiletý trest přitom patří k nejdelším, jaké byly v kauzách jihokorejských podnikatelů uloženy.

Konečný rozsudek v případu I Če-jonga se ovšem vzhledem k očekávanému odvolacímu řízení čeká až v řádu měsíců.

Současně s I Če-jongem byli ve stejném procesu odsouzeni ke čtyřletému vězení další dva představitelé Samsungu.

Navzdory soudu rekordní zisky

Nynější rozhodnutí soudu může největší a nejznámější jihokorejské podnikatelské impérium značně poškodit.

Jeho akcie se od vynesení rozsudku propadly o jedno procento a objevují se pochybnosti, zda by skupina měla i nadále fungovat jako rodinná dynastie. I Če-jong, vnuk zakladatele firmy Samsung, v čele průmyslového konsorcia de facto stanul v roce 2014, když jeho otce postihl infarkt.

Navzdory únorovému uvěznění I Če-jonga společnost Samsung vykazuje rekordní zisky. Minulý měsíc přeskočila Apple a stala se nejziskovější technologickou společností na světě.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy