Prezident USA George W. Bush dnes prohlásil, že spor s Íránem představuje "vážný problém národní bezpečnosti" pro Spojené státy. Bush to řekl v souvislosti s výroky íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda ohledně zničení státu Izrael a s podežřením Washingtonu, že íránský režim se snaží vyvinout jaderné zbraně.

Zástupci stálých členů Rady bezpečnosti - USA, Rusko, Francie, Británie a Čína - dnes opět projednávali, jak dále v případu postupovat.

Ve středu "předala" Mezinárodní agentura pro atomovou energii Írán Radě bezpečnosti s tím, že jí neumožnil provést inspekci jeho jaderných zařízení. Írán je podezříván, že obohacovaný uran chce využít pro jaderné zbrojení.

Riceová: Írán je "výzva č. 1"

Bushovy výroky navazují na prohlášení americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové. Ta včera řekla, že Írán je pro USA nejdůležitější otázkou mezinárodní politiky.

"Nemůžeme čelit větší výzvě od žádné jiné země než od Íránu, jehož blízkovýchodní politika je od naší otočena o 180 stupňů," řekla dnes Riceová podle agentury Reuters v americkém Kongresu.

Právě Spojené státy jsou největšími zastánci toho, aby Rada bezpečnosti proti Íránu nějakým způsobem zasáhla - uvalením sankcí. Na dalším postupu se budou členové nejvyššího bezpečnostního orgánu OSN radit oficiálně už příští týden.

Rezervovanější postoj vůči možným sankcím mají však dva klíčoví členové rady - Rusko a Čína.

Rusko: Sankce nic nevyřeší

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už včera řekl, že je skeptický vůči možnosti použít proti Íránu sankce. "Nemyslím si, že sankce jako prostředek k řešení krize něčeho v nedávné minulosti dosáhly," prohlásil šéf ruské diplomacie.

Rusko se doposud snažilo s Íránem dohodnout na tom, aby obohacoval uran v ruských jaderných zařízeních, aby tak vyvrátil podezření, že bude jaderný materiál využívat pro vojenské účely. K dohodě ale zatím nedospěli.

Autor fotografie: Aktuálně.cz

Infobox

ČTĚTE SPECIÁL: Sledujeme s vámi íránskou jadernou krizi

Lavrov včera také řekl, že je přesvědčen, že krizi nelze řešit vojensky, a poukázal na to, že země by se neměly vzdávat možnosti řešit krizi za pomoci atomové agentury OSN.

K dalším jednáním dnes v Pekingu vyzval také čínský ministr zahraničí Li Šao-Sing. "Stále existuje prostor pro spolupráci," řekl Li a dodal, že Čína podporuje snahu EU a Ruska řešit íránskou otázku. Čína je známa svým spíše negativním postojem vůči sankcím.

Další silná slova Íránu

Den poté, co se Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) rozhodla skutečně předat Írán k projednávání Radě bezpečnosti OSN, vyzvala nejvyšší autorita islámského státu - nejvyšší vůdce Ajatolláh Ali Chamenejí - aby se íránští politici nevzdávali západnímu tlaku.

Postoj Íránu se však nemění. Prezident Mahmúd Ahmadínežád ve čtvrtek obvinil Západ ze zastrašování a volal po "vládě spravedlnosti, míru a bezpečí v každém národě".

"Íránci nejsou zvyklí na zastrašování a také mu nepodlehnou. Íránský národ má jediné heslo: Jaderná energie je nezadatelným právem íránského národa," citovala Ahmadínežáda státní agentura IRNA.

Íránský prezident také prohlásil, že pokud bude Západ nadále napadat jeho zemi kvůli jadernému programu, utrpí tím víc než samotný Írán. Podrobnosti ale neřekl.