Londýn - Britům došla trpělivost. Zatímco odposlouchávání telefonů politiků a celebrit senzacechtivými bulvárními plátky brala veřejnost doposud s poměrně klidnou hlavou, po odhaleních nabouraných telefonů obětí bombových útoků z července 2005 a hlasové schránky zavražděné třináctileté dívky z roku 2002 pohár trpělivosti přetekl.
Poslední kapka
Znechucení veřejnosti nejprve vyvolaly zprávy o tom, že se někteří pracovníci bulvárního týdeníku News of the World, patřícího mediálnímu impériu Ruperta Murdocha, podíleli na nabourání hlasové schránky Milly Dowlerové, která v březnu 2002 zmizela během cesty domů.
Její zmizení spustilo rozsáhlé pátrání a vyšetřování, na jehož konci byla dívka nalezena mrtvá v lese. Vrah, vyhazovač z nočního klubu Levi Bellfield, byl nakonec vypátrán a minulý měsíc ve velmi emotivně vypjatém soudním sporu odsouzen k doživotnímu žaláři.
Neetické a ilegální
Britský deník Guardian přinesl zprávu o nabourání hlasové schránky zmizelé dívky soukromým vyšetřovatelem týdeníku, Glennem Mulcairem. Ten pečlivě zaznamenával všechny hovory známých i příbuzných. Problém nastal ve chvíli, kdy se hlasová schránka zaplnila - aby mohl získávat další informace, některé staré zprávy smazal.
Rodiče dívky si potom mysleli, že si zprávy smazala ona sama a že je stále naživu. Jenže nebyla a místo toho spustil Mulcairův počin jen lavinu falešných nadějí a prodloužení agónie, kterou její rodiče procházeli. V neposlední řadě tím soukromý vyšetřovatel ztížil vyšetřování celé události.
Týdeník to kupodivu ani příliš neskrýval - pár dní po zmizení dívky informoval o ženě, která předstírala, že je Milly Dowlerovou a že žádá o práci v pracovní agentuře. Vzhledem k tomu, že agentura posléze volala na číslo patřící Dowlerové, bylo jasné, že News of the World má přístup k jejímu telefonu.
Vzhledem k samotnému vyšetřování vraždy se však policie týdeníkem příliš nezabývala.
Jak minulý týden oznámil labouristický poslanec Tom Watson, čtyři měsíce po zmizení Dowlerové se týdeník zaměřil na další telefony - tenktokrát se jednalo o rodiče dalších dvou zmizelých a zavražděných dívek, Jessicy Chapmanové a Holly Wellsové.
Nenasytnost bulváru
Dalším velkým soustem pro veřejnost bylo zjištění, že v červenci 2005, po bombových útocích v Londýně, byly napíchnuty telefony rodin některých obětí. Mateřská společnost týdeníku, News International, posléze poskytla vyšetřovatelům seznam plateb, které mířily na účty některých policejních úředníků v letech 2003 až 2007.
Právě v té době byl editorem News of the World Andy Coulson, který byl až do ledna letošního roku ředitelem komunikace současného britského premiéra Davida Camerona. K dispozici však nejsou platby z let, kdy došlo ke zmizení Dowlerové, Chapmanové a Wellsové. V té době byla editorkou týdeníku současná ředitelka News International Rebekah Brooksová.
Ta se od celé kauzy distancuje, i když minimálně podle jednoho z bývalých novinářů News of the World, Paula McMullana, o odposleších věděla.
Rána mediálnímu impériu?
To je bezesporu rána i pro Murdochovo impérium, které v Británii vydává kromě News of the World ještě Times of London a Sun. Vzhledem k jejich obrovské čtenosti si britští politici vždy dávali pozor, aby byli s Murdochem za dobře.
On sám teď už rok čeká na povolení převzít kontrolu nad britskou satelitní televizí BSkyB. Kauzy s odposlouchávanými telefony hrají do karet jeho odpůrců, argumentujících zejména obavou o přílišnou koncentraci moci a vlivu v rukách mediálního barona. Kromě toho už společnosti jako T-Mobile či Ford, doposud jedni z hlavních inzerentů, od reklamy v News of the World odstupují.
Policie se nyní rozhodla vyšetřit všechny významnější vraždy a zmizení dětí od roku 2001 s podezřením na odposlechy obětí nebo jejich rodin.
